Input:

53/1966 Sb., Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, platné do 30.6.1992 Archiv

č. 53/1966 Sb.
[zrušeno č. 334/1992 Sb.]
ZÁKON
ze dne 30. června 1966
o ochraně zemědělského půdního fondu
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST I
Zemědělský půdní fond
§ 1
(1) Zemědělským půdním fondem je zemědělská půda obhospodařovaná (orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny) a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není.
(2) Součástí zemědělského půdního fondu jsou též pozemky, které sice neslouží bezprostředně zemědělské výrobě, avšak jsou pro ni nepostradatelné, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, vodní nádrže a rybníky, potřebné pro zemědělskou výrobu, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, ochranné terasy proti erozi apod.
(3) O tom, že jde podle odstavců 1 a 2 o součásti zemědělského půdního fondu, rozhoduje v pochybnostech okresní národní výbor.
(4) Krajský národní výbor může si výjimečně rozhodování podle odstavce 3 vyhradit.
ČÁST II
Rozšiřování zemědělského půdního fondu, jeho využití pro zemědělskou výrobu a změny kultur uvnitř fondu
§ 2
Rozšiřování zemědělského půdního fondu
(1) Okresní národní výbor ve spolupráci s výrobní zemědělskou správou a místním národním výborem, popřípadě jeho prostřednictvím, zjišťuje v obcích pozemky, které by měly být prohlášeny za součást zemědělského půdního fondu (§ 1).
(2) Zjistí-li okresní národní výbor, že takové pozemky (odstavec 1) jsou ve správě nezemědělské organizace, která je v celém rozsahu hospodárně pro svůj provoz nevyužívá nebo je pro nezemědělské účely nutně nepotřebuje, projedná s ní způsob jejich využití, popřípadě jejich částí, pro zemědělskou výrobu nebo jejich převod na zemědělský podnik po uvedení do stavu, který umožňuje zemědělské obhospodařování. Nezemědělská organizace, která nezajistí zemědělské využití takových pozemků a ani nesouhlasí s jejich převodem na zemědělský podnik, je povinna odvádět do státního rozpočtu peněžitou částku, kterou jí okresní národní výbor předepíše podle § 16.
(3) Okresní národní výbor prohlášení pozemků za součást zemědělského půdního fondu (odstavec 1) a opatření k jejich využití pro zemědělskou výrobu (odstavec 2) předem dohodne s orgánem územního plánování a projedná s dotčenou organizací, popřípadě s orgánem nebo organizací jí nadřízeným.
§ 3
Rozšiřování orné půdy
(1) Místní národní výbory zjišťují v obvodu své působnosti zemědělské pozemky, u kterých dosavadní hospodářské využití je méně výnosné než u orné půdy, projednají jejich přeměnu na půdu ornou s výrobními zemědělskými správami a uživateli (vlastníky) půdy a v odůvodněných případech jim ji mohou uložit; přeměnu zpravidla uloží, zjistí-li, že bez souhlasu příslušného orgánu byla půda původně orná přeměněna na jinou půdu zemědělskou. Přeměnu chmelnic, vinic a ovocných sadů na ornou půdu nelze takto uložit.
(2) Okresní národní výbory si mohou výjimečně rozhodování podle odstavce 1 vyhradit.
§ 4
Změny kultur uvnitř zemědělského půdního fondu
(1) K provedení změn kultur uvnitř fondu je třeba povolení okresního národního výboru. Toto povolení není třeba, jde-li o změnu