220/1991 Sb., Zákon České národní rady o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění účinném k 1.4.2012

Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:
  • A
  • A
č. 220/1991 Sb.
ZÁKON
České národní rady
ze dne 8. května 1991
o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře
Ve znění:
Předpis č.
K datu
Poznámka
160/1992 Sb.
(k 15.4.1992)
mění, doplňuje
285/2002 Sb.
(k 1.9.2002)
mění, § 2 odst. 1 písm. c)
111/2007 Sb.
(k 15.5.2007)
vkládá § 6a
189/2008 Sb.
(k 1.7.2008)
mění § 6a
375/2011 Sb.
(k 1.4.2012)
mění § 2, § 3 a § 6a
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
(1) Zřizují se Česká lékařská komora se sídlem v Olomouci, Česká stomatologická komora se sídlem v Praze a Česká lékárnická komora se sídlem v Praze (dále jen „komory“).
(2) Komory jsou samosprávnými nepolitickými stavovskými organizacemi sdružujícími všechny lékaře, stomatology a lékárníky zapsané v seznamech vedených komorami.
(3) Komory jsou právnickými osobami.
§ 2
(1) Komory
a) dbají, aby členové komor vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanovených zákony a řády komor,
b) zaručují odbornost svých členů a potvrzují splnění podmínek k výkonu lékařského, stomatologického a lékárnického povolání podle zvláštních předpisů,
c) posuzují a hájí práva a profesní zájmy svých členů,
d) chrání profesní čest svých členů,
e) vedou seznam členů.
(2) Komory jsou oprávněny
a) účastnit se jednání při tvorbě sazebníků lékařských výkonů, při tvorbě cen léků, léčivých přípravků a sazebníků ostatních služeb poskytovaných lékárnami,
b) účastnit se výběrových řízení při obsazování vedoucích míst ve zdravotnictví,
c) stanovovat podmínky k výkonu soukromé praxe svých členů a k výkonu funkce odborných zástupců podle zvláštního předpisu a vedoucích lékařů a primářů u poskytovatelů zdravotních služeb,
d) vydávat osvědčení o splnění podmínek podle písmena c),
e) řešit stížnosti na výkon povolání svých členů v rozporu s odstavcem 1 písm. a)
f) uplatňovat disciplinární pravomoc v rozsahu stanoveném tímto zákonem,
g) vyžadovat od svých členů doklady spojené s výkonem povolání,
h) vyjadřovat se k podmínkám a způsobu dalšího vzdělávání lékařů, stomatologů a lékárníků,
ch) účastnit se provádění specializačních zkoušek,
i) vydávat pro členy komor závazná stanoviska k odborným problémům poskytování zdravotních služeb a ve zdravotnickém výzkumu,
j) vykonávat další činnosti, pokud tak stanoví zvláštní zákon.
(3) Proti rozhodnutí komory ve věcech podle odstavce 2 písm. d) lze podat opravný prostředek.
(4) O opravném prostředku rozhoduje soud.1)
§ 3
(1) Každý lékař, který vykonává na území České republiky lékařské povolání , musí být členem České lékařské komory.
(2) Každý lékař, který vykonává na území České republiky povolání stomatologa, musí být členem České stomatologické komory.
(3) Absolvent vysokoškolského studia v oboru farmacie, který vykonává své povolání v zařízení poskytujícím lékárenskou péči na území České republiky, musí být členem České lékárnické komory.
§ 4
Česká lékařská komora zapíše do dvou měsíců od doručení žádosti do seznamu každého, kdo
a) řádně ukončil studium na lékařské fakultě československé univerzity nebo zahraniční univerzity a je oprávněn k výkonu lékařské praxe na území České a Slovenské Federativní Republiky,
b) má plnou způsobilost k právním úkonům,
c) nebyl v průběhu předchozích pěti let vyloučen z České lékařské komory.
§ 5
Česká stomatologická komora zapíše do dvou měsíců od doručení žádosti do seznamu každého,kdo
a) řádně ukončil studium na lékařské fakultě československé univerzity nebo zahraniční univerzity, složil závěrečné zkoušky ze stomatologie a je oprávněn k výkonu
 
 Nahoru