Sněmovna schválila změny daňových předpisů související s EU
- Zdravotnická zařízení zřejmě dostanou náhrady za výpadky příjmů
5. června 2020
Zdravotnická zařízení zřejmě dostanou náhrady za výpadek příjmů zhruba 30,5 miliardy korun, o něž přišla kvůli epidemii nového koronaviru. Umožní to vládní návrh zákona, který dnes zrychleně schválila Sněmovna. V návaznosti na zákon vydá ministerstvo zdravotnictví kompenzační vyhlášku, podle níž se budou peníze proplácet. Poslanci vložili do předlohy úlevu malým lékárnám na sociálních odvodech. Návrh zákona nyní zamíří k posouzení do Senátu.
Přímé náhrady poskytovatelům péče se předpokládají 27 miliard korun. Zbytek by poskytovatelé měli získat zvýšením objemu hrazených služeb ve druhé polovině letošního roku. Dalších pět miliard korun by mělo jít na péči o lidi s nemocí covid-19. Vyhláška zajistí podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) také peníze na odměny pro zdravotníky. Měla by být účinná od července.
Malým lékárnám s nejvýše 15 zaměstnanci stát odpustí podle schváleného pozměňovacího návrhu Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) sociální odvody za červen až srpen za stejných podmínek, které mají platit pro firmy do 50 zaměstnanců. Nárok na úlevu tedy budou mít lékárny, které nepropustily více než desetinu zaměstnanců a ve srovnání s březnem mzdy nesnížily o více než deset procent.
Sociální pojištění a příspěvek na politiku zaměstnanosti, které platí zaměstnavatel, činí 24,8 procenta pracovníkova výdělku. Pojistné bude možné prominout do 1,5násobku průměrné mzdy.
Opoziční poslanci upozorňovali v debatě na to, že podstatné bude znění vyhlášky, jejímž návrhem se tento týden zabýval zdravotnický výbor. Je k ní podle nich řada podnětů, k některým úsekům péče prý ministerstvo nepřistupovalo úplně spravedlivě. Podle Vojtěcha návrh dostanou zástupci poskytovatelů k připomínkám, očekává úpravu parametrů.
Návrh zákona stanoví, že v případě zdravotnických zařízení, která dostávají zálohy na hrazenou péči, se náhrady vypořádají při ročním zúčtování v polovině příštího roku. Ostatní poskytovatelé mají dostávat zálohy na kompenzaci už letos. Jde například o zařízení lázeňské léčebně rehabilitační péče a o poskytovatele zdravotnické dopravní služby.
Při epidemii koronaviru v březnu, dubnu a květnu klesla akutní lůžková péče v porovnání se stejným obdobím minulého roku podle ministerstva zdravotnictví na 30 až 50 procent, lázně se zavřely úplně. Naopak domácí paliativní péče přibylo.
Ministerstvo nařídilo nemocnicím omezit péči, která není nezbytná, v polovině března. Do běžného provozu se nemocnice začaly postupně vracet po Velikonocích. Beze změn úhrad by nemocnice přišly asi o 22 miliard korun. Péči omezili také praktičtí lékaři a specialisté, pojišťovny jim kvůli epidemii zavedly nově úhradu za konzultaci s pacientem po telefonu nebo e-mailu.
- Sněmovna schválila pravidla pro sčítání lidu v příštím roce
5. června 2020
Sněmovna schválila pravidla pro sčítání lidu v příštím roce. Poslanci dnes do vládního návrhu vložili ustanovení, podle něhož by občané mohli nadále dobrovolně uvádět i to, zda se hlásí k nějaké náboženské víře. Pravidla sčítání nyní dostane k posouzení Senát.
Sčítání lidu, domů a bytů se koná jednou za deset let. K novinkám příštího cenzu k 27. březnu 2021 patří to, že lidé budou odpovídat na méně otázek než v minulosti, neboť část dat statistici získají z registrů.
Zatímco v roce 2011 lidé vypisovali tři listy s 47 údaji, tentokrát by měli podle vládního návrhu zadávat o dvě desítky údajů méně do dvou listů. Formuláře budou moci snadno vyplnit elektronicky. Tiskopisy v papírové formě doručí sčítací komisaři pouze lidem, kteří informace elektronicky neodešlou.
Prostřednictvím formulářů bude Český statistický úřad zjišťovat jména a příjmení lidí, druh a číslo dokladu jejich totožnosti, datum narození a pohlaví, místo pobytu, národnost, mateřský jazyk, dosažené vzdělání, počet dětí, povolání nebo dojíždění do zaměstnání. Data budou zpracovávána v anonymizované podobě. Statistici budou zjišťovat také způsob bydlení, velikost bytu, připojení na plyn a vodovod, způsob vytápění nebo složení domácnosti, tedy seznam osob v bytě a vztahy mezi nimi.
Předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček absenci dotazu na víru ve vládním návrhu zdůvodňoval tím, že při minulém sčítání na něj odpověděla jen zhruba polovina lidí. Pro mnohé z nich to byla otázka citlivá a řada lidí prý uváděla vymyšlená vyznání. Podle Martina Baxy (ODS) by nebylo logické přijít o data, která se zjišťovala při předchozích třech sčítáních.
Za nevyplnění formuláře nebo jeho záměrně chybné vyplnění bude hrozit pokuta 10.000 korun, za zneužití údajů ze sčítání až půlmilionová sankce. Sčítání má včetně přípravy a vyhodnocení v období od roku 2018 do roku 2023 stát 2,23 miliardy korun. Minulý cenzus vyšel na 2,27 miliardy korun. Statistici ale uvádějí, že úspora bude až pětinová vzhledem k využití registrů.
Poprvé bylo sčítání lidu na českém území v roce 1869. Od roku 1918, tedy od vzniku samostatného Československa, se jich uskutečnilo devět. Zatím poslední bylo před devíti lety, kdy se dotazníky daly poprvé vyplňovat přes internet. Zatímco severské státy, Slovinsko či Rakousko získávají údaje hlavně z databází úřadů, v Česku se budou muset znovu zapojit všichni lidé. České registry všechna potřebná data neobsahují. Statistici se ale budou snažit využít informace, které v nich jsou.
- Sněmovna schválila změny daňových předpisů související s EU
5. června 2020
Sněmovna dnes schválila vládní předlohu, která upravuje některé daňové zákony v souvislosti se změnou daňových předpisů Evropské unie. Zavádí například opatření proti daňovým únikům. Návrh zákona nyní dostane k posouzení Senát.
Ministerstvo financí uvádí v důvodové zprávě, že zařadilo změny daňových zákonů do jedné předlohy kvůli větší přehlednosti pro ty, kterých se změny dotknou. Změny tak nebudou rozděleny do dílčích novel jednotlivých zákonů.
Návrh zákona o daních z příjmů sjednotí terminologii, která se týká mezinárodních smluv. Doplní převod směrnice proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem. Předloha také upravuje omezení uznatelnosti výpůjčních výdajů u společníků osobních společností.
V zákoně o dani z přidané hodnoty se v důsledku povinného zavedení evropské směrnice má zlepšit současný systém DPH ve vnitrounijní úpravě dodání zboží zavedením dílčích opatření, například zavedením dodatečných podmínek pro osvobození od daně při dodání zboží do jiného členského státu. Slaďují se i pravidla uplatňování DPH u přeshraničních dodání zboží v řetězci s jedinou přepravou. Předloha zavádí i nový okruh automaticky vyměňovaných daňových informací.
Změny se týkají zákona o dani z příjmu, zákona o dani z přidané hodnoty, zákona o spotřebních daních nebo zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní. Zpřesňuje se i zákon o zvláštních řízeních soudních tak, aby jeho obecná ustanovení bylo možné použít i na řízení podle zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní.
- Sněmovna schválila změny v podmínkách pro pěstování chmele
3. června 2020
Nové podmínky pro šlechtitele a pěstitele chmele přinese novela zákona o oběhu osiva a sadby, kterou dnes schválila Sněmovna. Předloha, která nyní zamíří k posouzení do Senátu, například ruší povinnost provádění zkoušek užitné hodnoty odrůd chmele pro registraci. Ústřední a kontrolní zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), který pěstitele kontroluje, ale bude zkoumat vzorky rozmnožovacích materiálů chmele za nových podmínek. Dodavatelé budou muset tři roky uchovávat záznamy o vlastnostech materiálu.
Ministerstvo zemědělství v důvodové zprávě k novele vysvětluje, že v osmdesátých letech minulého století se začala sadba chmele na českém území vyrábět pomocí mikrorozmnožování na médiích v laboratorních podmínkách. Zákony to však doposud nezohlednily a někteří dodavatelé uvádí podle ministerstva do oběhu sadbu, která již podmínky uniformity nesplňuje. Podle nových podmínek, které novela přináší, bude moci ústav uznávat jen porosty, u nichž bude schopný ověřit odrůdovou pravost.
Novela pak mimo jiné ruší provádění zkoušek užitné hodnoty u odrůd chmele, které byly do současnosti prováděné na rámec evropských předpisů. Podmínkou registrace odrůd jsou podle ministerstva pouze v několika evropských státech.
"Výsledky zkoušek užitné hodnoty odrůdy jsou silně ovlivněny technologií pěstování, agrotechnikou, klimatickými podmínkami místa zkoušení. Tuto různorodost z nedostatečných kapacitních důvodů nelze v rámci zkoušek pokusů eliminovat, a tudíž zaručit objektivní výsledky," dodal úřad.
Ná návrh zemědělského výboru přidala Sněmovna do novely mimo jiné podrobnější úpravu a specifikaci označování chmele na dokladu. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský bude moci smluvně pověřit soukromé subjekty k provádění vegetačních zkoušek chmele. Schválenou úpravou Josefa Kotta (ANO) dala dolní komora zákon do souladu zejména s evropskou směrnicí o uvádění osiva pícnin na trh.
Loni pěstitelé sklidili 7145 tun chmele. Meziročně šlo o nárůst o 39,4 procenta.
- Dopravci zřejmě budou muset zajistit dodržování přestávek řidičů
3. června 2020
Dopravci budou muset zajistit dodržování povinných přestávek řidičů nákladních automobilů. Počítá s tím novela zákona i silniční dopravě, kterou dnes schválila Sněmovna. Novela také zavádí opatření proti neoprávněným zásahům do tachografů. Nyní ji dostane k projednání Senát.
Novela zavádí pravidla pro bezpečnostní přestávky řidičů z evropského práva. Přestávky mají zabránit nebezpečným situacím vznikajících kvůli přetížení řidičů a případným nehodám způsobených únavou za volantem. Právě únava řidičů patří podle statistik Besipu k nejčastějším příčinám nehod na silnicích.
Řidič kamionu musí přerušit jízdu po čtyřech a půl hodinách, a to minimálně na 45 minut. Nejdéle přitom řidič může jet mezi dvěma denními odpočinky devět hodin, dvakrát týdně to lze prodloužit na deset hodin.
Údaje o plnění bezpečnostních přestávek a době odpočinku musí řidiči zaznamenávat prostřednictvím tachografů, pokud je jím jejich vozidlo vybaveno. U aut, která nejsou vybavena tachografem, budou moci záznamy zapisovat ručně nebo zaznamenávat na jiném zařízení. Záznamy ovšem musí mít řidiči pro případ kontroly vždy ve vozidle s sebou, a to minimálně po dobu osmi dní.
Návrh také zavádí opatření proti případným falšování záznamů. Policie, celníci nebo zástupci dopravních úřadů budou moci odeslat vozidlo kvůli kontrole tachografu do autorizovaného metrologického střediska. Kontroly se přitom budou vztahovat vedle nákladních aut například i na autobusy a zemědělská či lesnická vozidla. Při zjištěném falšování záznamů policie bude moci i nadále dočasně auto zabavit a řidiči odebrat řidičský průkaz.
Předloha také zakazuje vyrábět, nabízet, prodávat nebo montovat zařízení, která slouží k neoprávněnému ovlivňování tachografu. Za porušení tohoto zákazu bude hrozit pokuta až pět milionů korun.
Na návrh Vojtěcha Munzara (ODS) Sněmovna zrušila vládnou navrhované zúžení dosavadní výjimky, aby se regulace vztahovala u vybraných vozidel jen na jízdy nad 50 kilometrů místo dosavadních 100 kilometrů. Podle Munzara toto zúžení výjimky nepožadovala EU, ale vložilo ho tam české ministerstvo dopravy.
Sněmovna na návrh hospodářského výboru schválila ustanovení, že neplatný průkaz řidiče taxislužby bude moci nově odebrat odborná osoba pověřená výkonem státní správy, policista nebo strážník. Rozvolňuje místní příslušnost úřadů při podávání žádosti o oprávnění řidiče taxislužby. Žadatelé budou moci požádat kterýkoli příslušný dopravní úřad.
Sněmovna přijala návrh poslance a současně starosty Prahy 7 Jana Čižinského (KDU-ČSL), který má taxikářům zakázat, aby bránili úředníkům nebo policistům v kontrolách, nebo aby tyto kontroly znemožňovali. Podle něj to má bránit situacím, kdy provozovatel mobilní aplikace nebo zprostředkovatel taxislužby po zjištění, že šlo o kontrolní jízdu, zablokuje pražskému magistrátu technické prostředky nezbytné pro objednání jízdy. "V současné době má Magistrát hlavního města Prahy zablokováno celkem 26 mobilních telefonů, 28 SIM karet, 28 emailových adres a deset platebních karet. K zablokování dochází bezprostředně po ukončení kontrolní přepravy, kdy vyjde najevo, že se jednalo o kontrolní jízdu," uvedl ve svém návrhu.
Sněmovna naopak po rozsáhlé debatě nepřijala Čižinského návrh, který měl usnadnit odklízení odložených koloběžek z ulic.
- Provozovatelé námořních lodí budou muset pojistit posádku
3. června 2020
Provozovatelé námořních lodí plujících pod českou vlajkou budou muset pojišťovat členy své posádky. Pojištění by mělo námořníky ochránit například před případným nevyplacením mezd. Předpokládá to novela zákona o námořní plavbě, kterou schválila Sněmovna. Nyní ji dostane k projednání Senát. Novela přejímá požadavky evropské směrnice, které mají zlepšit systém ochrany námořníků.
Pojištění bude povinné na pokrytí dlužné mzdy, jeho výše by na jednoho člena posádky měla dosahovat celkem čtyř mezd. Dále by pojištění mělo pokrýt zajištění sociálních podmínek posádky, které jsou nezbytné pro přežití na palubě lodi. Pod českou vlajkou je nyní zhruba 10.000 jachet.
Zákon také rozšiřuje počet účelů, za jakých nesmí být námořní loď pod českou vlajkou provozována. V současnosti nelze takto provozovat námořní plavbu za účelem rybolovu, trajektové lodě nebo lodě typu Ro/Ro (lodě určené pro přepravu kolových vozidel) a osobní lodě. Nyní by mezi ně měly přibýt lodě s jaderným pohonem. Dosud žádné takové lodě pod českou vlajkou neplují.
Další novinkou je omezení stáří lodi, kdy může být ještě zapsána do námořního rejstříku. Ke dni podání žádosti k zápisu lodi do námořního rejstříku nebude smět uplynout od započetí její stavby položením kýlu více než deset let. V současnosti omezení podle stáří lodi není.
Novela zavádí i další novinky týkající se podmínek pro kontrolu a recyklaci lodí, výstroj nebo usazení provozovatele. Ten bude muset mít nově sídlo nebo pobočku v Česku.