č. 4667/2025 Sb. NSS, Řízení před soudem: podmínky nevyhovění žádosti o určení advokáta k poskytnutí právní služby spočívající v zastupování osoby v řízení před Ústavním soudem; zjevně bezdůvodné uplatňování nebo bránění práva Garance
č. 4667/2025 Sb. NSS, Řízení před soudem: podmínky nevyhovění žádosti o určení advokáta k poskytnutí právní služby spočívající v zastupování osoby v řízení před Ústavním soudem; zjevně bezdůvodné uplatňování nebo bránění práva Garance
č. 4667/2025 Sb. NSS
Řízení před soudem: podmínky nevyhovění žádosti o určení advokáta k poskytnutí právní služby spočívající v zastupování osoby v řízení před Ústavním soudem; zjevně bezdůvodné uplatňování nebo bránění práva
k § 18c odst. 1 a 5 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii
k § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Rozhoduje-li Česká advokátní komora podle § 18c odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, o určení advokáta k poskytnutí právní služby, která má spočívat v zastupování osoby v řízení před Ústavním soudem podle § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, její úvaha, zda ve věci jde o „zjevně bezdůvodné uplatňování nebo bránění práva“ ve smyslu § 18c odst. 5 zákona o advokacii, nemůže nahradit věcné posouzení Ústavního soudu. Nevyhovět žádosti o určení advokáta lze z tohoto důvodu jen při zjevné neexistenci procesních předpokladů řízení o ústavní stížnosti nebo jde-li z hlediska rozhodných skutkových okolností o otázku v judikatuře Ústavního soudu již řešenou a vyslovený právní názor Ústavního soudu vylučuje, že by ústavní stížnost mohla být shledána důvodnou. V pochybnostech je třeba rozhodnout ve prospěch určení advokáta.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 1. 2025, čj. 4 As 168/2024-44)
Prejudikatura: č. 909/2006 Sb. NSS; usnesení Ústavního soudu č. 20/1998 Sb. ÚS (sp. zn. III. ÚS 296/97), stanovisko pléna Ústavního soudu č. 290/2015 Sb. a nález Ústavního soudu č. 42/2022 Sb. ÚS (sp. zn. IV. ÚS 1642/21).
Věc: J. H. proti České advokátní komoře o určení advokáta k bezplatnému poskytnutí právní služby, o kasační stížnosti žalobce.
Věc se týkala rozhodování České advokátní komory o žádosti o určení advokáta k bezplatnému poskytnutí právní služby podle § 18c odst. 1 zákona o advokacii za účelem zastupování osoby v řízení před Ústavním soudem. Jednalo se o to, zda a za jakých podmínek může existující judikatura Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu odůvodňovat nevyhovění žádosti z důvodu „zjevně bezdůvodného uplatňování nebo bránění práva“ ve smyslu § 18c odst. 5 téhož zákona.
Úřad práce České republiky - krajská pobočka Ústí nad Labem (dále jen „úřad práce“) rozhodnutím ze dne 19. 11. 2021 žalobci nepřiznal dávku sociální podpory příspěvek na bydlení ode dne 1. 10. 2021. Prostor obývaný žalobcem, který je tvořen místností o výměře menší než 16 m2 a větší než 8 m2 a dále prostorem s WC a sprchovým koutem s vchodem přímo z této místnosti, podle úřadu práce není bytem ve smyslu § 24 odst. 5 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Tento prostor totiž nesplňoval podmínky podle § 10 odst. 6 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby,1) aby mohl být považován za byt, ani jako byt nebyl zkolaudován.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“) rozhodnutím ze dne 20. 1. 2022 ve znění opravného rozhodnutí z téhož dne zamítlo odvolání žalobce proti rozhodnutí úřadu práce a toto rozhodnutí potvrdilo. Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne…
