č. 43/1963 Sb. rozh., Garance

Žalující Státní spořitelna se domáhala na žalovaném býv. vedoucím pobočky Státní spořitelny zaplacení částky odpovídající výši trojnásobku jeho platu, a to v podstatě z toho důvodu, že porušením služebních předpisů z nedbalosti zavinil, že žalobci vznikla škoda v částce 10 000 Kčs.

Žalovaný namítal, že v trestním řízení byl zproštěn obžaloby i pro nedbalostní rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, a to v podstatě z toho důvodu, že se sám neúčastnil pokladních operací dne 24. 5. 1960, kdy došlo k zmenšení konta o částku 10 000 Kčs, jež nebyla zapsána ve vkladní knížce, že toho dne odpoledne nebyl ani v rozhodné době ve službě a že jeho nedbalé jednání, kterého se nepopiratelně dopustil dne 8. 6. a dne 4. 9. 1960, není v příčinné souvislosti s vzniklou škodou, protože škoda vznikla již neoprávněnou výplatou částky 10 000 Kčs, na které se nepodílel.

Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem uznal žalovaného povinným zaplatit žalující Státní spořitelně částku 3610,20 Kčs.

Tento rozsudek, proti němuž odvolání nebylo podáno, se stal pravomocným.

Předem je třeba říci, že i když se vyjde ze zprošťujícího trestního rozsudku a z jeho zjištění, že to nikterak nevylučuje možnost požadovat na žalovaném náhradu škody podle ust. § 2 zák. č. 71/1958 Sb.

Odpovědnost za škodu z hlediska občanskoprávního nelze totiž směšovat s odpovědností trestně právní. Přímý vztah odpovědnosti podle předpisů trestně právních k odpovědnosti podle předpisů občanskoprávních se projevuje ve svých důsledcích jen v případě, když škůdce byl soudem v trestním řízení uznán vinným trestným činem, v souvislosti s nímž byla způsobena škoda a kdy soud v občanskoprávním řízení je vázán pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu v otázce, zda byl spáchán trestný čin a kde ho spáchal (§ 92 o. s. ř.). Jestliže ovšem škůdce nebyl uznán vinným trestným činem a není tu tedy pravomocné rozhodnutí trestního soudu ve smyslu ustanovení § 92 o. s. ř., soud v občanskoprávním řízení sám posoudí z hlediska platných předpisů (v souzené věci z hlediska ustanovení zák. č. 71/1958 Sb.) odpovědnost škůdce za způsobenou škodu.

V souzené věci přichází v úvahu odpovědnost podle § 2 zák. č. 71/1958 Sb., kde podnik prokazuje zavinění zaměstnance.

K ujasnění otázky zavinění žalovaného provedl soud obsáhlé dokazování výslechem celého personálu odbočky, a to zejména v tom směru, aby bylo zjištěno, jakým způsobem se prováděly pokladní operace.

Především, pokud jde o vlastní pohyb vkladní knížky vkladatele J. H., z níž měla být částka 10 000 Kčs vyplacena, zjistil soud z výslechu žalovaného a svědků toto:

Dne 24. 5. 1960 po 15.45 hod., když již vedoucí pobočky na pobočce nebyl, pracovala na pobočce jako pokladní B. G. Při této službě G. B. vyplnila jako likvidátorka, ač byla pokladní, příslušný doklad na výplatu 10 000 Kčs z konta I. H.; tuto částku musela z pokladny vyzvednout. Komu ji vyplatila, či zda si ji ponechala, zjištěno nebylo.

Vlastní doklad podepsala potom jako…