Input:

č. 1973/2010 Sb. NSS, Důchodové pojištění: starobní důchod; souběh doby pojištění a vyloučené doby Garance

č. 1973/2010 Sb. NSS
Důchodové pojištění: starobní důchod; souběh doby pojištění a vyloučené doby
k § 14 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
k § 3a vyhlášky č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, ve znění vyhlášky č. 302/1997 Sb. (v textu též „prováděcí vyhláška k zákonu o důchodovém pojištění“)
k § 12 odst. 7 a 8 vyhlášky č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášek č. 260/1990 Sb. a č. 37/1993 Sb. (v textu též „prováděcí vyhláška k zákonu o sociálním zabezpečení“)*)
Jestliže v kalendářním roce, který předchází účinnosti zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, došlo k souběhu vyloučené doby s dobou, v níž byl dosažen hrubý výdělek, a starobní důchod se přiznává za dobu po 31.12.1997, je pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu zapotřebí postupovat podle § 3a vyhlášky č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, ve znění vyhlášky č. 302/1997 Sb., a nikoliv podle § 12 odst. 7 věty druhé a odst. 8 vyhlášky č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění účinném ke dni 31.12.1995. Ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, se při výpočtu ročního vyměřovacího základu podle předchozí věty neuplatní.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 9. 2009, čj. 6 Ads 103/2009-64)
Věc: Kristina K. proti České správě sociálního zabezpečení o výši starobního důchodu, o kasační stížnosti žalobkyně.

Žalovaná rozhodnutím ze dne 3. 3. 2008 přiznala žalobkyni od 4. 8. 2006 starobní důchod ve výši 7 297 Kč měsíčně a podle nařízení vlády č. 461/2006 Sb. ho od ledna 2007 zvýšila na částku 7 774 Kč měsíčně. V odůvodnění tohoto rozhodnutí žalovaná uvedla, že základní výměra důchodu činí 1 470 Kč měsíčně. Výpočtový základ ve výši 9 711 Kč odpovídá osobnímu vyměřovacímu základu, který za roky 1986 až 2005 činí 11 134 Kč. Procentní výměra důchodu ke dni vzniku nároku na důchod za 40 roků pojištění činí 60 % výpočtového základu, a dosahuje tedy výše 5 827 Kč. Kryjí-li se doby pojištění (zaměstnání) navzájem, započte se pro stanovení celkové doby pojištění (zaměstnání) pro vznik nároku na důchod a výši procentní výměry důchodu jen ta doba, jejíž zápočet je pro pojištěnce výhodnější. Totéž platí, kryjí-li se navzájem náhradní doby pojištění (zaměstnání) nebo kryje-li se doba pojištění (zaměstnání) a náhradní doba pojištění (zaměstnání). Žalobkyně byla po celý kalendářní rok 1990 na mateřské dovolené a další mateřské dovolené. Z tohoto důvodu byla pro stanovení procentní výměry důchodu doba od 1. 1. 1990 do 31. 12. 1990 v celkovém rozsahu 365 dnů vyloučena namísto zápočtu 365 dnů zaměstnání a hrubého výdělku v částce 1 113 Kč, která představuje náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou na zotavenou za dřívější období. Po vyloučení celého roku 1 990 totiž činí vyměřovací základ pro stanovení procentní výměry starobního důchodu 9 711 Kč, zatímco při hodnocení 365 dnů zaměstnání včetně hrubého výdělku 1 113 Kč by tento vyměřovací základ činil pouze 9 443 Kč. Vyloučení celého roku 1990 je tedy pro stanovení výše procentní