č. 1/1962 Sb. rozh. tr., Garance
č. 1/1962 Sb. rozh. tr.
Převzetí záruky za převýchovu společenskou organizací a působení kolektivu na pracovišti má velký význam pro převýchovu pachatele. Při rozhodování o trestu musí však soud možnost převzetí záruky za převýchovu pachatele posuzovat v souvislosti se všemi hledisky pro výměru trestu rozhodnými i se zřetelem ke splnění účelu trestu, jak to má na mysli ustanovení § 23 tr. zák. a musí tak činit s ohledem na konkrétní projednávaný případ.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu - 2 Tz 22/61).
Rozsudkem okresního soudu v Příbrami byl obžalovaný uznán vinným trestným činem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. b) tr. zák. a odsouzen za použití § 40 odst. 1 tr. zák. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 1 roku.
Krajský soud v Praze k odvolání obžalovaného zrušil rozsudek okresního soudu v Příbrami ve výroku o nepodmíněnosti trestu odnětí svobody a rozhodl, že trest odnětí svobody v trvání 1 roku se podle § 58 odst. 1 písm. b), § 59 tr. zák. podmíněně odkládá na zkušební dobu 3 roků s podmínkou, že obžalovaný podle svých sil nahradí škodu, kterou trestným činem způsobil.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu zrušil rozsudek krajského soudu a uložil mu, aby ve věci znovu jednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Proti rozsudku krajského soudu v Praze podal předseda Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona v níž vytýká, že rozsudkem krajského soudu, pokud byl obžalovanému uložen trest odnětí svobody v trvání 1 roku podmíněně odložen na zkušební dobu 3 roků, byl porušen zákon v ustanovení § 58 odst. 1 písm. b), § 59 tr. zák. Současně navrhl, aby rozsudek krajského soudu byl v uvedeném rozsahu zrušen.
Nejvyšší soud shledal, že byl porušen zákon.
Podle skutkových zjištění dopustil se obžalovaný trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví tím, že jako řidič národního podniku Středočeské mlýny a pekárny, okr. Příbram, při rozvážení chleba pro vojenský útvar po dohodě se správcem skladu útvaru nedodával všechen chléb podle dodacích listů, ale část si ponechával, takže v době od prosince 1959 do ledna 1962 získal nejméně 3000 kg chleba, který bez dodacích listů rozprodal po prodejnách, čímž získal asi 7800,- Kčs. Dále v lednu 1962 v provozovně uvedených mlýnů a pekáren si vzal pro sebe asi 3,40 kg sádla v ceně 90,- Kčs a ponechal si dva pytle mouky v ceně 465,- Kčs, která mu byla svěřena k jiným účelům.
Skutková zjištění ohledně trestné činnosti obžalovaného jsou v souladu s provedenými důkazy. Též právní…
