Input:

99/1960 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Úmluvě mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o pohraničním styku, platné do 18.2.1996 Archiv

č. 99/1960 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Úmluvě mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o pohraničním styku, platné do 18.2.1996
[zrušeno č. 187/1996 Sb.]
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 8. června 1960
o Úmluvě mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o pohraničním styku
Dne 4. července 1959 byla v Praze sjednána Úmluva mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o pohraničním styku.
President republiky Úmluvu ratifikoval dne 28. listopadu 1959 a ratifikační listiny byly vyměněny ve Varšavě dne 12. března 1960. Podle svého článku 16 Úmluva nabyla platnosti dnem 12. dubna 1960.
České znění Úmluvy se vyhlašuje současně.
 
David v. r.
 
ÚMLUVA
mezi
Československou republikou a Polskou lidovou republikou o pohraničním styku
President Československé republiky a Státní rada Polské lidové republiky, vedeni snahou dále prohloubit úzké a trvalé přátelství mezi národy obou socialistických států, rozhodli se uzavřít úmluvu o pohraničním styku a k tomu účelu jmenovali svými zmocněnci:
president Československé republiky
Jindřicha Kotala,
náměstka ministra vnitra,
Státní rada Polské lidové republiky
Juliusza Hibnera,
náměstka ministra vnitra,

kteří vyměnivše si své plné moci a shledavše je v dobré a náležité formě dohodli se takto:
Článek 1
Smluvní strany se dohodli, že vzájemně usnadní překračování státních hranic osobám, které mají bydliště v pásmech pohraničního styku, a to na zásadách stanovených touto Úmluvou.
Článek 2
1. Za pásma pohraničního styku se podle této Úmluvy považují území, ležící po obou stranách společných státních hranic, každé o šíři 15 kilometrů. Přetíná-li takto stanovené pásmo pohraničního styku obec (město) na území jedné ze smluvních stran, spadá do tohoto pásma i zbývající část obce (města). 2. Příslušné orgány smluvních stran mohou na základě vzájemné dohody:
a) včlenit do pásma pohraničního styku některé obce (města) ležící dále než 15 kilometrů od státních hranic, dojdou-li k závěru, že je to potřebné vzhledem k hospodářským nebo jiným důležitým zájmům obyvatel pohraničního území smluvních stran;
b) vyjmout některé obce (města) z pásma pohraničního styku buď natrvalo nebo na přechodnou dobu.
3. Příslušné orgány smluvních stran společně vyhotoví a budou doplňovat seznamy obcí (měst) spadajících do pásem pohraničního styku podle ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku.
Článek 3
1. Pohraniční styk se může uskutečňovat jen mezi protilehlými úseky pásem pohraničního styku.
2. Protilehlým úsekem podle odstavce 1 tohoto článku se rozumí úsek v pásmu pohraničního styku druhé smluvní strany, ležící v okruhu přibližně 40 kilometrů od bodu na státních hranicích, který je nejblíže bydlišti držitele propustky.
Článek 4
1. Osoby, které mají bydliště v pásmu pohraničního styku, mohou obdržet propustky, opravňující je k překročení stáních hranic a k pobytu v pásmu pohraničního styku druhé smluvní strany, pokud je to odůvodněno rodinnými důvody, zaměstnáním, hospodařením na půdě nebo jinými vážnými důvody.
2. Děti mladší 15 let mohou