č. 96/1969 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Dohodě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky o mezinárodní silniční dopravě
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 27. června 1969
o Dohodě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky o mezinárodní silniční dopravě
Dne 21. září 1968 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky o mezinárodní silniční dopravě.
Podle svého článku 20 odst. 1 vstoupila Dohoda v platnost dnem 15. května 1969.
České znění dohody se vyhlašuje současně.
DOHODA
mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky o mezinárodní silniční dopravě
Vláda Československé socialistické republiky a vláda Francouzské republiky,
vedeny snahou podpořit mezinárodní silniční dopravu mezi oběma státy, jakož i tranzitem jejich územím, se dohodly takto:
Článek 1
Dopravci, mající sídlo v Československu nebo Francii, jsou oprávněni provádět přepravu cestujících nebo zboží vozidly evidovanými v jenom nebo druhém státu, buď mezi územími obou států nebo tranzitem územím jednoho nebo druhého státu, za podmínek stanovených touto dohodou.
Přeprava cestujících
Článek 2
1. Pravidelné přepravy cestujících mezi oběma státy nebo tranzitem jejich územím, prováděné vozidly způsobilými k přepravě více než osmi sedících osob, kromě řidiče, podléhají předchozímu povolovacímu řízení.
2. Povolení vydává dopravcům, majícím sídlo na území jednoho nebo druhého státu, příslušný orgán druhé smluvní strany.
Článek 3
Přepravy cestujících, prováděné vozidly způsobilými k přepravě více než osmi sedících osob, kromě řidiče, nepodléhají předchozímu povolovacímu řízení v těchto dvou případech:
a)
vozidlo přepravuje po celé trase tutéž skupinu cestujících a vrací se do výchozího bodu bez přistoupení nebo vystoupení cestujících; kromě toho přeprava se nebude provádět v noci a délka jízdy nepřekročí 500 kilometrů denně;
b)
výchozí bod jízdy je na území státu, kde je vozidlo evidováno, konečný bod na území druhého státu a vozidlo - s výjimkou zvláštního povolení - se vrátí prázdné do státu, kde je evidováno.
Článek 4
Dopravci, kteří provádějí přepravu odpovídající podmínkám, stanoveným v článku 3j, jsou povinni mít doklad, jehož vzor dohodly příslušné orgány obou smluvních stran.
Článek 5
1. Přepravy cestujících, jež nejsou zmíněny v článcích 2 a 3, podléhají povolovacímu řízení.
2. Dopravci, mající sídlo na území jednoho nebo druhé státu, předkládají žádosti příslušnému orgánu druhé smluvní strany.
Přeprava zboží
Článek 6
Veškeré přepravy zboží mezi oběma státy nebo tranzitem jejich územím podléhají předchozímu povolovacímu řízení.
Článek 7
1. Povolení k přepravě jsou dvojího druhu:
a)
povolení na jízdu, platné pro stanovený počet jízd, jehož doba platnosti nesmí přesáhnout tři měsíce;
b)
trvalé povolení, platné pro neurčený počet jízd, jehož doba platnosti je jeden rok.
2. Povolení k přepravě opravňuje dopravce přepravovat…