č. 82/1965 Sb., Vyhláška Ústřední rady odborů, kterou se provádějí některá ustanovení zákoníku práce, platné do 18.6.1970
Vyhláška
Ústřední rady odborů
ze dne 21. července 1965,
kterou se provádějí některá ustanovení zákoníku práce
Ústřední rada odborů stanoví podle § 41 odst. 3, § 59 odst. 1, § 103 odst. 3, § 206 odst. 1, § 207 odst. 2 a § 216 odst. 1 zákoníku práce . 65/1965 Sb., (dále jen zákoník”), § 1 zákona č. 37/1959 Sb., o postavení závodních výborů základních organizací Revolučního odborového hnutí a podle čl. 9 a 10 usnesení IV. všeodborového sjezdu o závodních výborech základních organizací Revolučního odborového hnutí se změnami a doplňky provedenými usnesením celostátní všeodborové konference v květnu 1965:
ČÁST PRVNÍ
Rozhodčí řízení
§ 1
Spory projednávané v rozhodčím řízení
(1)
V rozhodčím řízení se projednávají pracovní spory mezi organizací a jejím pracovníkem včetně návrhu pracovníka na zrušení kárného opatření (§ 81 odst. 5 zákoníku), je-li sporný nárok uplatněn u rozhodčího orgánu v době, kdy pracovní (učební) poměr, z něhož spor vznikl, ještě trvá.
(2)
Bez ohledu na to, zda pracovní poměr mezi organizací a pracovníkem dosud trvá, projednávají se v rozhodčím řízení
a)
spory o nároky vzniklé organizaci z téhož důvodu vůči několika pracovníkům, pokud aspoň jeden z nich je dosud v pracovním poměru k organizaci,
b)
spory o obsah pracovních posudků,
c)
spory týkající se odměn za vynálezy, zlepšovací návrhy a průmyslové vzory.
(3)
Spory o skončení pracovního poměru včetně nároků s tímto skončením souvisejících se v rozhodčím řízení neprojednávají. Rovněž se v něm neprojednávají spory, týkající se podnikových bytů, nemocenského pojištění nebo sociálního zabezpečení a spory z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Rozhodčí orgány
§ 2
(1)
Pracovní spory projednává a rozhoduje v rozhodčím řízení jako rozhodčí orgán závodní (místní) výbor základní organizace Revolučního odborového hnutí (dále jen závodní výbor”). Dílenský výbor a pracovněprávní komise, pokud byla v organizaci zřízena podle zásad platných pro zřizování ostatních komisí závodního výboru, mohou projednávat a rozhodnout pracovní spor jako rozhodčí orgán, jen pokud je tím pověřil závodní výbor. Spory vzniklé z takového opatření, o kterém spolurozhodoval (k němuž dal předchozí souhlas) závodní nebo dílenský výbor, je příslušný projednat vždy pouze závodní výbor.
(2)
Je-li v organizaci ustaveno několik závodních výborů nebo je-li pověřeno prováděním rozhodčího řízení několik dílenských výborů, projedná spor ten rozhodčí orgán, jehož působnost se vztahuje na pracoviště, na kterém pracoval pracovník, jenž je účastníkem řízení, v době, kdy sporný nárok vznikl. Byl-li pracovník dočasně vyslán na práci do jiné organizace a sporný nárok vznikl z činnosti v této organizaci, projedná spor rozhodčí orgán, jehož působnost se vztahuje na pracoviště, na němž je pracovník trvale zařazen.
(3)
Není-li v organizaci ustaven závodní ani dílenský výbor ani se na ni nevztahuje působnost některého místního výboru základní organizace Revolučního odborového hnutí, projedná a rozhodne pracovní…