Input:

82/1947 Sb., Zákon o přechodné úpravě placené dovolené na zotavenou Garance

č. 82/1947 Sb., Zákon o přechodné úpravě placené dovolené na zotavenou
ZÁKON
ze dne 14. května 1947
o přechodné úpravě placené dovolené na zotavenou
Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1
(1)  Tento zákon upravuje placenou dovolenou na zotavenou (v dalším jen „dovolenou”) zaměstnanců v roce 1947.
(2)  Kde tento zákon mluví o zaměstnancích, rozumějí se tím i učňové, pokud výslovně není stanoveno jinak.
ČÁST PRVÁ.
Dovolená stálých zaměstnanců.
§ 2
Nárok na dovolenou.
(1)  Zaměstnanci, který je nepřetržitě zaměstnán v témž podniku nebo u téhož zaměstnavatele alespoň 6 měsíců, náleží v kalendářním roce placená dovolená na zotavenou, nejde-li o zaměstnání příležitostné.
(2)  Zaměstnanci mladšímu 18 roků náleží dovolená po tříměsíčním zaměstnání, splňuje-li ostatní podmínky odstavce 1.
(3)  Přerušení pracovního poměru kratší 6 týdnů staví, ale nepřerušuje dobu uvedenou v odstavci 1 a 2, pokud zaměstnanec po tuto dobu nebyl zaměstnán jinde.
Délka dovolené.
§ 3
(1)  Základní výměra dovolené činí 2 kalendářní týdny v roce.
(2)  Dovolená podle odstavce 1 se prodlužuje o další kalendářní týden zaměstnancům:
a)  mladším 18 roků,
b)  starším 50 roků,
c)  jejichž pracovní poměr po dosažení 18. roku trvá v témž podniku nebo u téhož zaměstnavatele, po případě v témž oboru nebo v téže skupině povolání, déle než 5 roků.
(3)  Dovolená podle odstavce 1 se prodlužuje o 2 kalendářní týdny zaměstnancům, jejichž pracovní poměr po dosažení 18. roku trvá v témž podniku nebo u téhož zaměstnavatele, po případě v témž oboru nebo v téže skupině povolání, déle než 15 roků.
(4)  Ministr sociální péče stanoví v dohodě se zúčastněnými ministry vyhláškou v Úředním listě, za jakých podmínek se prodlužuje dovolená horníkům pracujícím v podzemí a zaměstnancům konajícím práce zdraví zvlášť škodlivé o další kalendářní týden, při čemž zároveň stanoví, které druhy práce jsou zdraví zvlášť škodlivé.
§ 4
Pokud délka dovolené závisí podle ustanovení § 3 na zaměstnancově věku nebo trvání jeho pracovního poměru v témž podniku, nebo u téhož zaměstnavatele, po případě v témž oboru nebo skupině povolání, rozhoduje stav ke dni 1. května kalendářního roku.
§ 5
Do doby rozhodné pro délku dovolené podle § 3 se započítává také doba, po kterou zaměstnanec nemohl býti zaměstnán, protože konal vojenskou službu v československé nebo spojenecké armádě a doba, po kterou nemohl býti za doby nesvobody zaměstnán z důvodu národnostního, rasového nebo politického útisku.
Omezení dovolené.
§ 6
(1)  Nemohl-li zaměstnanec konati práce v kalendářním roce nepřetržitě po 3 měsíce pro důležitou příčinu týkající se jeho osoby, kterou nezpůsobil úmyslně nebo hrubou nedbalostí, zejména pro nemoc, úraz nebo vojenskou službu, zkracuje se mu dovolená podle § 3 za každý další celý zameškaný měsíc o jednu dvanáctinu.
(2)  Zaměstnanci nepřísluší dovolená, poskytl-li mu ji celou v kalendářním roce jiný zaměstnavatel. Poskytl-li jiný zaměstnavatel zaměstnanci v kalendářním roce část dovolené nebo peněžitou náhradu za tuto část, přísluší zaměstnanci po splnění podmínek uvedených v § 2 u nového zaměstnavatele v témž roce zbytek dovolené