Input:

63/1949 Sb., Zákon o úpravě právních poměrů některých veřejných zaměstnanců a příjemců odpočivných platů, kteří zůstali v době nesvobody na území Československé republiky obsazené cizí mocí Garance

č. 63/1949 Sb., Zákon o úpravě právních poměrů některých veřejných zaměstnanců a příjemců odpočivných platů, kteří zůstali v době nesvobody na území Československé republiky obsazené cizí mocí
ZÁKON
ze dne 23. února 1949
o úpravě právních poměrů některých veřejných zaměstnanců a příjemců odpočivných (zaopatřovacích) platů, kteří zůstali v době nesvobody na území Československé republiky obsazeném cizí mocí.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Následky setrvání na obsazeném pohraničním území.
(1)  Zůstaly-li osoby, které byly ve služebním (pracovním) poměru k některému československému veřejnému zaměstnavateli, na pohraničním území Československé republiky nebo na území bývalé Podkarpatské Rusi po okupaci těchto území v roce 1938 nebo 1939, považuje se jejich služební (pracovní) poměr za zaniklý posledním dnem měsíce, v němž došlo k okupaci území, o které jde.
(2)  Zůstaly-li osoby, jimž příslušely odpočivné (zaopatřovací) platy z prostředků některého československého veřejného zaměstnavatele, na území uvedeném v odstavci 1 po jeho okupaci v roce 1938 nebo 1939, považuje se jejich nárok na tyto platy za zaniklý posledním dnem měsíce, v němž došlo k okupaci území, o které jde.
(3)  Zůstaly-li osoby, jimž byly poukazovány z prostředků některého československého veřejného zaměstnavatele pense a dary z minulosti, po případě odpočivné platy, povolené podle volné úvahy, na území uvedeném v odstavci 1 po jeho okupaci v roce 1938 nebo 1939, považuje se za jejich nárok na tyto pense nebo dary z minulosti za zaniklý posledním dnem měsíce, v němž došlo k okupaci území, o které jde.
(4)  Případné pochybnosti o tom, v kterém měsíci došlo k okupaci území podle ustanovení předcházejících odstavců, rozhodne ministerstvo vnitra.
§ 2.
Výjimky zákonné.
(1)  Účinky stanovené v § 1, odst. 1 nenastávají u osob tam uvedených, došlo-li u nich ještě za doby nesvobody k pokračování ve služebním (pracovním) poměru vůči veřejnému zaměstnavateli buď do 14. března 1939 na neobsazeném území Československé republiky nebo po tomto dni v t. zv. Protektorátě nebo v t. zv. Slovenském státě, byť i se při tom změnila povaha původního služebního poměru nebo veřejný zaměstnavatel. Na dobu případného přerušení se při tom hledí, jako kdyby byla strávena v původním služebním (pracovním) poměru. Zaměstnancům nevznikají však z ustanovení předcházejících vět nároky na doplatky služebních příjmů za dobu nesvobody.
(2)  Účinky stanovené v § 1, odst. 2 a 3 nenastávají u osob tam uvedených, nepřevzala-li cizí správa výplatu jejich odpočivných (zaopatřovacích) platů, pensí a darů z milosti nebo odpočivných (zaopatřovacích) platů povolených podle volné úvahy.
§ 3.
Výjimky administrativní.
(1)  Služební poměr, který zanikl podle ustanovení § 1, odst. 1, může být v případech hodných zřetele obnoven.
(2)  Osobám, na něž se vztahuje ustanovení § 1, odst. 2, může být v případech hodných zřetele znovu přiznán nárok na odpočivné (zaopatřovací) platy.
(3)  Pozůstalým po osobách, na něž se vztahuje