č. 53/1945 Sb., Dekret presidenta republiky o odčinění křivd československým veřejným zaměstnancům
DEKRET PRESIDENTA REPUBLIKY
ze dne 17. srpna 1945
o odčinění křivd československým veřejným zaměstnancům.
K návrhu vlády a po dohodě se Slovenskou národní radou ustanovuji:
§ 1.
Veřejným zaměstnancům, kteří v době nesvobody byli poškozeni na svých právech a nárocích ze služebního (pensijního) poměru pro politické chování své nebo jiných osob nebo pro osobní vlastnosti své nebo jiných osob nebo v souvislosti s politickými poměry, které nastaly za doby nesvobody, se poskytne odškodnění podle tohoto dekretu s účinností ode dne, kdy došlo ke škodě.
§ 2.
(1)
Vyslovil-li soud nebo úřad nicotnost trestního rozsudku nebo nálezu nebo zrušil-li je podle čl. 9 a 10 ústavního dekretu presidenta republiky ze dne 3. srpna 1944 o obnovení právního pořádku, nebo byla-li rozhodnutí soudní nebo veřejné správy zrušena podle čl. 6 tohoto dekretu, má takový výrok, pokud jde o práva a nárok ze služebního (pensijního) poměru, účinky v tomto dekretu stanovené.
(2)
O odcizení křivd podle tohoto dekretu může býti rozhodnuto i před zahájením (skončením) řízení podle čl. 6, 9 a 10 uvedeného ústavního dekretu, je-li předem bezpečně prokázáno, že jsou splněny veškeré v § 1 pro odčinění křivd předepsané předpoklady.
(3)
Jestliže podle výsledků řízení podle čl. 6, 9 a 10 uvedeného ústavního dekretu podmínky pro odčinění křivd podle tohoto dekretu nejsou splněny, pozbude rozhodnutí o odčinění křivd platnosti.
(4)
Změní-li soud nebo úřad rozsudek (nález, rozhodnutí) podle čl. 6 a 9 uvedeného ústavního dekretu, poskytne se, jsou-li pro to u zaměstnance splněny všechny předpoklady stanovené tímto dekretem, přiměřené odškodnění podle tohoto dekretu tak, jako kdyby tento rozsudek (nález, rozhodnutí) nebyl vydán za doby nesvobody.
§ 3.
(1)
Veřejnými zaměstnanci ve smyslu tohoto dekretu se rozumějí:
1.
zaměstnanci v činné službě
a)
státu, svazků územní samosprávy, ostatních veřejnoprávních korporací a nadací;
b)
ústavů, podniků, fondů a řízení, jež náležejí subjektům uvedeným pod písm. a) nebo jsou jimi spravovány;
c)
pro něž platí zákon ze dne 24. června 1926, č. 104 Sb. (učitelský zákon);
2.
poživatelé odpočivných (zaopatřovacích) platů a čekatelného, kteří jsou v pensijním zaopatření státu a ostatních korporací a subjektů pod č. 1,
3.
osoby, které nespadají pod č. 1 a 2 jen proto, že byly propuštěny ze služeb nebo vyloučeny z pensijního zaopatření zaměstnavatelů uvedených pod č. 1 bez jakýchkoliv nároků na služební nebo odpočivné (zaopatřovací) platy nebo ze služeb vystoupily.
(2)
Kde tento dekret užívá slova zaměstnanec (zaměstnanci), rozumějí se tím, pokud z dekretu jinak nepodává, osoby podle odstavce 1 a pozůstalí po těchto osobách s nárokem na zaopatřovací platy. při tom nerozhoduje, zda jde o služební (pracovní) poměr veřejnoprávní nebo soukromoprávní (smluvní).
§ 4.
(1)
Politickým chováním ve smyslu § 1 jest rozuměti zejména veškeré počiny, jimiž zaměstnanec (jiná osoba) dal najevo, že nesouhlasí uspořádáním, jestliže uprchl do ciziny, zdráhal se vykonati slib nebo uposlechnuti rozkazu k…
