Input:

266/1949 Sb., Zákon o zatímních změnách v některých občanských věcech právních, platné do 31.3.1964 Archiv

č. 266/1949 Sb., Zákon o zatímních změnách v některých občanských věcech právních, platné do 31.3.1964
[zrušeno č. 94/1963 Sb.]
ZÁKON
ze dne 7. prosince 1949
o zatímních změnách v některých občanských věcech právních.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
HLAVA PRVÁ.
Ustanovení hmotněprávní.
§ 1.
(1) Zletilosti se dosahuje dovršením osmnáctého roku věku.
(2) Nezletilec se stane zletilým také uzavřením manželství; zletilosti nepozbývá ani zánikem manželství, ani bude-li manželství prohlášeno za neplatné.
§ 2.
(1) Osobě, která je nezletilé anebo stižena duševní poruchou nebo duševně nedostatečně vyvinutá, povoluje uzavření manželství soud po slyšení rodičů nebo jiných zákonných zástupců.
(2) Osobám v přímém pokolení sešvagřeným povoluje uzavření manželství okresní národní výbor. Okresní národní výbor povoluje také, aby prohlášení snoubence, že vstupuje v manželství, učinil jeho zmocněnec.
(3) Místní národní výbor pověřený vést matriky pro obvod, v němž má jeden ze snoubenců bydliště, může povolit uzavření manželství před jiným místním národním výborem pověřeným vést matriky.
§ 3.
Manželství osoby prohlášené za mrtvou zaniká tím dnem, kdy rozhodnutí o prohlášení za mrtvého nabude právní moci. Při počítání času rozhodného pro určení otcovství se však má za to, že manželství zaniklo dnem, který byl uveden v rozhodnutí o prohlášení za mrtvého jako den úmrtí.
§ 4.
Dítě je zákonným dědicem obou rodičů a oba rodiče mají zákonné dědické právo po dítěti.
§ 5.
(1) Osvojenec a jeho potomci a osvojitel a jeho příbuzní dědí navzájem podle dědických skupin jako příbuzní. Osvojenec nedělí v původní rodině a původní rodina osvojeného nedědí po něm.
(2) Zrušením osvojeneckého poměru vznikají znovu dědická práva v původní rodině osvojencově, stejně jako rodičovská moc osvojencových rodičů.
§ 6.
(1) Je-li aspoň jeden ze snoubenců československým občanem, lze uzavřít manželství v cizině též před přednostou československého zastupitelského úřadu k tomu zmocněným. Přednosta úřadu může tímto úkolem pověřit některého úředníka svého úřadu.
(2) Uzavírá-li se manželství podle předchozího odstavce, neplatí ustanovení § 1, odst. 2 zákona ze dne 7. prosince 1949, č. 265 Sb., o právu rodinném.
(3) Cizinec, který zamýšlí v Československé republice uzavřít manželství, je povinen předložit vysvědčení příslušného úřadu svého domovského státu, že nejsou známy okolnosti, které by uzavření zamýšleného manželství vylučovaly. Povinnosti vysvědčení předložit může z důležitých důvodů cizince zprostit okresní národní výbor.
(4) Nezletilému cizinci staršímu než šestnáct let, který zamýšlí uzavřít manželství v Československé republice a nemůže se prokázat povolením potřebným se zřetelem k jeho věku podle zákonů státu, jehož je příslušníkem, může povolit uzavření manželství československý soud. Pro toto řízení se nezletilému ustanoví opatrovník, nemá-li tu svého zákonného zástupce.
HLAVA DRUHÁ.
Ustanovení o příslušnosti a řízení.
§ 7.
Způsob řízení.
(1) Ve sporném řízení rozhoduje soud o žalobách:
a) o rozvod manželství a o určení podle § 6 zákona o právu rodinném, zda mezi stranami