Input:

249/1948 Sb., Zákon o zestátnění ústavů zemědělského a lesnického výzkumnictví a o jejich organisaci a správě, ve znění účinném k 23.12.1949 Garance

č. 249/1948 Sb., Zákon o zestátnění ústavů zemědělského a lesnického výzkumnictví a o jejich organisaci a správě, ve znění účinném k 23.12.1949
ZÁKON
ze dne 25. října 1948
o zestátnění ústavů zemědělského a lesnického výzkumnictví a jejich organisaci a správě.
Ve znění:
Předpis č.
K datu
Poznámka
261/1949 Sb.
(k 23.12.1949)
ruší § 9
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
DÍL I.
Zestátnění ústavů.
§ 1.
Zemědělské a lesnické výzkumné ústavy se zestátňují dnem vyhlášení tohoto zákona podle jeho dalších ustanovení.
§ 2.
(1)  Za zemědělské a lesnické výzkumné ústavy podle tohoto zákona (dále jen „ústavy”) se považují zvláštní zařízení (výzkumné, kontrolní a zkušební ústavy, stanice a pokusné statky), sloužící převážně zemědělskému a lesnickému výzkumnictví, t. j. vědeckému bádání, zkoušení, pokusnictví a upotřebení vědeckých poznatků ve všech oborech zemědělství a lesnictví.
(2)  Zemědělské a lesnické výzkumnictví se vztahuje zejména na tyto obory:
a)  výrobu rostlinnou,
b)  výrobu živočišnou,
c)  výrobu lesnickou a myslivost,
d)  zemědělskou a lesnickou ekonomiku a sociologii,
e)  studium otázek strojní a stavební racionalisace s hlediska potřeb zemědělství a lesnictví.
§ 3.
Ministerstvo zemědělství vyhlásí v Úředním listě, které ústavy byly zestátněny podle § 1.
§ 4.
(1)  Zestátněním nabývá stát vlastnictví k majetkové podstatě ústavu, jako jsou zejména budovy a jiné nemovitosti a jejich příslušenství a jiná zařízení, počítajíc v to všechny věci movité i práva (licence, známky, vzorky, vodní práva a pod., směnky, cenné papíry, vkladní knížky, hotovosti a pohledávky), pokud slouží nebo jsou určeny k provozu ústavu, i když náleží někomu jinému než vlastníku ústavu.
(2)  Ministr zemědělství může vyjmouti ze zestátnění jednotlivé majetkové kusy a majetkové soubory nebo práva, pokud jich není nezbytně třeba k provozu zestátněného ústavu, a ponechati je dosavadnímu vlastníku, při čemž mu může uložiti podmínky, zejména podmínku, že do stanovené lhůty zřídí ve prospěch státu služebnost nebo užívací právo, potřebné k provozování zestátněného ústavu.
(3)  O rozsahu zestátnění podle odstavce 1 rozhoduje ministr zemědělství v dohodě s ministrem financí, a to pokud jde o ústavy svazků lidové správy, po slyšení příslušného krajského národního výboru, a u ústavů, které byly dosud ve vlastnictví příslušného Jednotného svazu zemědělců, po slyšení tohoto svazu.
§ 5.
Části majetkových podstat národních nebo znárodněných podniků, které převážně slouží zemědělskému, po případě lesnickému výzkumnictví, nebo jsou určeny pro jeho provoz, může příslušný ministr v dohodě s ministry zemědělství a financí vyjmouti z majetkové podstaty těchto podniků, a ministr zemědělství je začlení do majetkové podstaty příslušného ústavu.
§ 6.
(1)  Stát vstupuje dnem zestátnění v závazky, které váznou na majetkových podstatách ústavů uvedených v § 1. Váznou-li závazky na majetkové podstatě zestátněného ústavu i na ostatním majetku jeho dosavadního provozovatele, vstupuje stát v závazky v poměru obecných cen zestátněného majetku k majetku nezestátněnému s přihlédnutím k ustanovení § 8. Totéž platí přiměřeně, pokud jde