Input:

194/1964 Sb., Vyhláška ministerstva zdravotnictví o povinném hlášení živě a mrtvě narozeného plodu, úmrtí dítěte do sedmi dnů po porodu a úmrtí matky, platné do 29.2.1988 Archiv

č. 194/1964 Sb., Vyhláška ministerstva zdravotnictví o povinném hlášení živě a mrtvě narozeného plodu, úmrtí dítěte do sedmi dnů po porodu a úmrtí matky, platné do 29.2.1988
VYHLÁŠKA
ministerstva zdravotnictví
ze dne 24. listopadu 1964
o povinném hlášení živě a mrtvě narozeného plodu, úmrtí dítěte do sedmi dnů po porodu a úmrtí matky
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 4 písm. b) zákona č. 103/1951 Sb., o jednotné preventivní a léčební péči:
§ 1
Za účelem odborné kontroly péče o matku a dítě a stálého zlepšování této péče podléhá povinnému hlášení každé narození živého a mrtvého plodu, úmrtí dítěte do sedmi dnů po porodu a úmrtí matky.
§ 2
(1)  Hlášením jsou povinni:
a)  ve zdravotnickém zařízení, kde žena nebo dítě byly ošetřovány, vedoucí zdravotnického zařízení,
b)  mimo zdravotnické zařízení lékař nebo ženská sestra, kteří byli události přítomni nebo se k ženě nebo k dítěti dodatečně dostavili.
(2)  Není-li při ukončení těhotenství přítomna žádná z osob uvedených v předchozím odstavci, oznámí narození nebo úmrtí nejbližšímu zdravotnickému zařízení:
a)  zletilá osoba, která v době narození nebo úmrtí žila se ženou nebo dítětem ve společné domácnosti, nebo ten, v jehož bytě nebo domě došlo k narození nebo k úmrtí, a nebo domovní důvěrník,
b)  vedoucí veřejného ústavu (zařízení), v němž došlo k narození nebo úmrtí,
c)  každý, kdo se o narození nebo úmrtí dověděl nebo nalezl odložené dítě, plod nebo mrtvolu matky a mohl podle okolností vědět, že oznámení nebylo dosud učiněno.
Na podkladě tohoto oznámení učiní vedoucí zdravotnického zařízení hlášení.
(3)  Hlášení se podává výkonnému orgánu národního výboru pověřeného vedením matrik a okresnímu odborníkovi