114/1960 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Smlouvě o obchodu a plavbě mezi Československou republikou a Německou demokratickou republikou Garance

Dne 25. listopadu 1959 byla v Berlíně podepsána Smlouva o obchodu a plavbě mezi Československou republikou a Německou demokratickou republikou.

Se Smlouvou vyslovilo Národní shromáždění souhlas dne 25. května 1960 a president republiky ji ratifikoval dne 6. června 1960. Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 15. června 1960.

Podle svého článku 19 Smlouva nabyla platnosti dnem výměny ratifikačních listin, tj. dne 15. června 1960.

České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.

President Československé republiky a president Německé demokratické republiky,

vedeni přáním dále rozvíjet a upevňovat hospodářské vztahy mezi oběma spřátelenými státy a stanovit ve smlouvě základní podmínky, jež tyto vztahy upravují,

se rozhodli

uzavřít Smlouvu o obchodu a plavbě. Za tím účelem jmenovali svými zmocněnci:

president Československé republiky

náměstka předsedy vlády a předsedu Státní plánovací komise

inž. Otakara Šimůnka,

president Německé demokratické republiky

náměstka předsedy vlády a ministra zahraničního a vnitroněmeckého obchodu

Heinricha Raua,

Smluvní strany učiní i nadále všechna potřebná opatření k rozvoji a upevnění obchodních vztahů mezi oběma státy v duchu přátelské spolupráce a vzájemné pomoci na zásadě rovnoprávnosti a vzájemných výhod.

Za tím účelem budou vlády smluvních stran sjednávat dohody, mezi nimi i dohody dlouhodobé, o vzájemných dodávkách zboží a o jiných podmínkách, které zajistí rozvoj výměny zboží v souladu s potřebami národního hospodářství obou států.

Smluvní strany si vzájemně poskytnou bezpodmínečné zacházení podle zásady nejvyšších výhod ve všech otázkách, týkajících se obchodu, námořní plavby, jakož i všech ostatních hospodářských vztahů mezi oběma státy.

Ve shodě s ustanoveními článku 2 smluvní strany si vzájemně poskytnou zacházení podle zásady nejvyšších výhod ve všech otázkách celních, zejména pokud jde o cla, daně nebo jiné dávky, uskladnění zboží pod celní kontrolou a předpisy a formality pro celní odbavení zboží.

Ve shodě s ustanoveními článku 2 zemědělské a průmyslové výrobky dovážené z území jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany nepodléhají jiným nebo vyšším clům, daním, nebo jiným dávkám, ani jiným předpisům nebo tíživějším formalitám než jakým podléhají zemědělské a průmyslové výrobky stejného druhu kteréhokoliv třetího státu.

Zemědělské a průmyslové výrobky jedné smluvní strany vyvážené na území druhé smluvní strany nepodléhají rovněž jiným nebo vyšším clům, daním nebo jiným dávkám, ani jiným předpisům nebo tíživějším formalitám než jakým podléhají…