č. 101/1961 Sb., Zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění o náhradě mzdy při vojenském cvičení, platné do 31.12.1965
[zrušeno č. 65/1965 Sb.]
ZÁKONNÉ OPATŘENÍ
předsednictva Národního shromáždění
ze dne 22. září 1961
o náhradě mzdy při vojenském cvičení
Předsednictvo Národního shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo podle čl. 60 odst. 2 ústavy na tomto zákonném opatření:
§ 1
(1)
Pracovníku, povolanému k vojenskému cvičení nebo k jiné službě v ozbrojených silách s výjimkou vojenské základní a náhradní služby (dále jen „vojenské cvičení“), jehož pracovní poměr k podniku v den nástupu vojenského cvičení trvá nepřetržitě alespoň tři měsíce, přísluší od tohoto podniku po dobu vojenského cvičení náhrada mzdy ve výši
a) 50 % jeho průměrného výdělku, jde-li o pracovníka, který nepečuje o žádnou osobu,
b) 65 % jeho průměrného výdělku, jde-li o pracovníka, který pečuje o jednu osobu,
c) 90 % jeho průměrného výdělku, jde-li o pracovníka, který pečuje o dvě osoby,
d) 95 % jeho průměrného výdělku, jde-li o pracovníka, který pečuje o tři nebo více osob.
(2) Při přiznávání náhrady podle odstavce 1 písm. b) až d) se přihlíží jen k těm osobám, které jsou uznávány za osoby pracovníkem vyživované pro účely daně ze mzdy.
(3) Při změně zaměstnání z důvodu obecného zájmu nebo z jiných vážných důvodů se posuzuje doba nepřetržitého trvání pracovního poměru podle stejných zásad jako pro placenou dovolenou na zotavenou.
(4) Vykonává-li pracovník po ukončení jednoho druhu služby bezprostředně tentýž nebo jiný druh služby v ozbrojených silách, posuzuje se navazující služba z hlediska nároků na náhradu mzdy jako pokračování předcházející služby.
(5) Po skončení vojenského cvičení přísluší pracovníku mzda ode dne opětovného nastoupení práce v podniku.
§ 2
(1) Pracovníku povolanému k vojenskému cvičení poskytne podnik v posledním týdnu přede dnem stanoveným k nástupu tohoto cvičení potřebné pracovní volno tak, aby si pracovník mohl vyřídit své osobní a rodinné věci a včas se dostavit na stanovené místo, nejvýše však jeden den.
(2) Má-li pracovník nastoupit vojenské cvičení v místě tak vzdáleném od svého bydliště, že cesta dopravními prostředky, kterých je oprávněn použít, trvá více než 6 hodin, prodlužuje se mu pracovní volno o jeden cestovní den, a vyžaduje-li taková cesta více než 18 hodin, o dva cestovní dny. Pracuje-li pracovník v místě tak vzdáleném od místa bydliště své rodiny, že cesta z jeho pracoviště do místa tohoto bydliště trvá více než 6 hodin, přísluší mu další jeden cestovní den.
(3) Na cestu zpět z místa, kde byl propuštěn z vojenského cvičení, do místa bydliště, popřípadě pracoviště, přísluší pracovníku cestovní dny za podmínek…
