Input:

166/1995 Sb., Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 14. června 1995 ve věci návrhu na zrušení § 32 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 183/1993 Sb. Garance

č. 166/1995 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu České republiky
Jménem České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl dne 14. června 1995 v plénu ve věci návrhu Krajského soudu v Praze na zrušení § 32 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 183/1993 Sb.,
takto:
Ustanovení § 32 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 183/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 229/1991 Sb., ve znění zákona č. 42/1992 Sb., zákona č. 93/1992 Sb. a zákona ČNR č. 39/1993 Sb., se zrušuje dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů.
Odůvodnění:
Senát 19 Ca Krajského soudu v Praze v řízení o opravných prostředcích proti rozhodnutí Okresního úřadu, pozemkového úřadu Příbram a Okresního úřadu, pozemkového úřadu Benešov ve věci spisové značky 19 Ca 201/94 a 19 Ca 110/94 dospěl k závěru, že ustanovení § 32 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění zákona č. 183/1993 Sb., jehož má být při řešení těchto věcí použito, je v rozporu s ustanovením článku 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. V důsledku existence napadeného ustanovení pozemkové úřady rozhodují o obnově vlastnictví původních vlastníků, aniž by dosavadní vlastníci nebo jejich právní nástupci byli vlastnického práva nabytého zákonným způsobem zbaveni. Zákon č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy, neobsahuje zvláštní ustanovení o přechodu vlastnického práva k přiděleným nemovitostem na přídělce, a proto vlastnictví k nemovitostem zde přecházelo na přídělce rozhodnutím příslušného orgánu o přídělu, které nabylo právní moci. Tito přídělci se stali vlastníky přidělených nemovitostí, i když přechod vlastnického práva k přiděleným nemovitostem nebyl zapsán do pozemkové knihy. Rozhodnutím podle napadeného ustanovení § 32 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění zákona č. 183/1993 Sb., by tedy došlo k obnovení vlastnického práva k přiděleným nemovitostem původním vlastníkům nebo na jejich místě oprávněným osobám, kteréžto obnovení by ve svých důsledcích bylo vyvlastněním nemovitosti dosavadním vlastníkům, avšak bez splnění podmínek stanovených v článku 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Z uvedených důvodů senát 19 Ca Krajského soudu v Praze navrhl, aby Ústavní soud ustanovení § 32 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění zákona č. 183/1993 Sb., zrušil.
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky se v dopise ze dne 2. 3. 1995, podepsaném jejím předsedou PhDr. Milanem Uhdem, vyjádřila tak, že smyslem přijaté právní úpravy bylo rozlišení způsobu přechodu vlastnického práva při pozemkových reformách. Poslanecká sněmovna není přesvědčena o správnosti názoru Krajského soudu v Praze, že v uvedeném případě neplatí princip intabulace a že vlastnictví přešlo výrokem úředním, pokud došlo k rozhodnutí o přídělu v době platnosti obecného zákona občanského z roku 1811. Je však možno připustit, že spornou může být otázka, jak posuzovat právní