5.2.2.2
Základní zásady trestního řízení
Mgr. Petr Anton
NahoruPojem trestního řízení
Trestní řízení je právem upravený postup orgánů činných v trestním
řízení, jehož účelem je zjistit, zda byl spáchán trestný čin, a je-li tomu tak,
zjistit jeho pachatele a uložit mu podle zákona trest nebo ochranné opatření. V
českém trestním řízení lze rozlišovat určitá stadia. K nejvýznamnějším patří
přípravné řízení a hlavní líčení (viz další výklad).
NahoruZákladní zásady
Zásady v trestním řízení především slouží k jeho lepšímu pochopení
a zároveň jsou přímo použitelné, a mají tedy význam pro výklad trestního
řádu. Některé zásady mají obecnější význam a jejich aplikace provází
celé trestní řízení, některé zásady se naopak vztahují pouze k určitému úseku
trestního řízení. Porušení zásad má významné procesní následky, a zakládá tak
vadu řízení. Nejvýznamnější zásady vyplývají již z ústavního pořádku České
republiky, tj. jsou prvotně upraveny v Ústavě nebo Listině základních práv a
svobod.
Za kardinální lze v trestním řízení považovat tyto zásady:
-
zásada stíhání jen ze zákonných důvodů (§ 2 odst. 1): Podle zákona nikdo nemůže být stíhán
jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví zákon.
-
zásada presumpce neviny (§ 2
odst. 2): Presumpce neviny je vyjádřena tak, že dokud pravomocným
odsuzujícím rozsudkem soudu není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se
vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen.
-
zásada oficiality (§ 2
odst. 4): Orgány činné v trestním řízení jsou povinny postupovat z
úřední povinnosti, ledaže by zákon stanovil jinak (např. § 163).
-
zásada materiální pravdy (§ 2
odst. 5): Orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se
…
