Úpravy sporných hranic obcí a další změny zákona o obcích Archiv

1.11 Úpravy sporných hranic obcí a další změny zákona o obcích

Mgr. Jan Břeň

Dnem 1. července 2016 nabývá účinnosti zákon č. 106/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon). Novela č. 106/2016 Sb. přináší změny celkem 4 zákonů, z nichž nejrozsáhlejší změny se týkají obecního zřízení, kterému se ponejvíce věnuje následující text. Zato novela katastrálního zákona je dílčí a reaguje pouze na řešení problematiky sporných hranic obcí.

Hlavní okruhy změn novely č. 106/2016 Sb.

• úprava sporných hranic obcí (týká se pouze obecního zřízení),

• úprava činnosti výboru pro národnostní menšiny a označování ulic v jazyce národnostních menšin,

• změny související s přijetím nového občanského zákoníku,

• některé další dílčí změny, kterými jsou např.

  1. zakotvení pravomoci rozhodovat o zpeněžení či nabytí majetku formou veřejné dražby či veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku - s tím souvisí nová úprava § 40 OZř, podle něhož platí, že usnesení, jímž zastupitelstvo obce nebo rada obce rozhodly o nabytí věci v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo o jejím nabytí jiným obdobným způsobem, se až do ukončení dražby, veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku nebo jiného obdobného postupu nezpřístupňují podle tohoto zákona ani neposkytují podle jiného právního předpisu,
  2. možnost delegování pravomoci rady obce na jiný orgán obce,
  3. přesun pravomoci rozhodovat o uzavření nájemních smluv a smluv o výpůjčce z vyhrazené pravomoci rady obce do nevyhrazené,
  4. nově upravena možnost označovat číslem orientačním i budovy s číslem evidenčním (dosud možné pouze u budov s číslem popisným),
  5. výslovná formulace slibu člena zastupitelstva městského obvodu nebo městské části statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy (dosud neupraveno),
  6. upřesnění pravomoci primátora hlavního města Prahy v tzv. volebním mezidobí (s cílem především umožnit oddávání v tomto období),
  7. výslovné stanovení samostatné působnosti obce, kraje, hlavního města Prahy, jakož i městských částí a městských obvodů statutárních měst a městských částí hlavního města Prahy v oblasti ocenění významných životních událostí jejich občanů [zakotvuje se působnost obce ocenit významné životní události svých občanů (např. narození dítěte – tzv. "vítání občánků", blahopřání k významnému výročí narození, blahopřání k významnému výročí svatby, apod.)]; za daným účelem bude moci obec využívat údaje ze základního registru obyvatel nebo z informačního systému evidence obyvatel - viz § 149a OZř.

Úprava sporných hranic obcí

Novela č. 106/2016 Sb. přichází s řešením tzv. územních anomálií, tj. sporných hranic obcí, jež vznikly nesouladem území obce s katastrálním členěním či dokonce absencí vlastního katastrálního území obce. Dosud bylo možné popsaný územní nesoulad vyřešit pouze dohodou dotčených obcí - viz § 26 OZř. V praxi se však ukazovalo (a i nadále ukazuje), že dosažení takovéto dohody mezi obcemi není reálné, a proto novela v novém § 26a OZř dává ministerstvu vnitra pravomoc rozhodnout o změně hranic obcí z moci úřední, pokud se obce nedohodnou.

Základní pojmy týkající se území obce

V právních předpisech se v otázce území obce používá nejrůznějších pojmů, které však mají svůj vlastní obsah a nelze je libovolně zaměňovat. V této souvislosti je tedy třeba rozlišovat následující pojmy:

• území obce – podle § 18 odst. 1 OZř každá část území České republiky je součástí území některé obce, nestanoví-li zvláštní zákon jinak (tj. zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, který upravuje území 4 vojenských újezdů); území obce spolu s občany obce a tzv. právně-ekonomickým základem obce definuje obec jako základní územní samosprávný celek (územní společenství občanů mající právo na obecní samosprávu); území obce vedle svého právního vyjádření rovněž fyzicky ohraničuje obec jako samosprávnou korporaci;

• katastrální území – v souladu s § 2 písm. h) KTZ se katastrálním územím rozumí technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru nemovitostí společně evidovaný soubor nemovitostí,

• část obce – na základě § 27 odst. 2 OZř je část obce definována jako evidenční jednotka vytvářená budovami s čísly popisnými a čísly evidenčními přidělenými v jedné číselné řadě, která leží v jednom souvislém území; názvy částí obce jsou zpravidla převzaty z názvu zaniklých obcí, osad nebo z názvů historicky vzniklých území, na nichž se tyto části obce nacházejí.

Problémy s územím mezi obcemi

Podle § 18 odst. 2 OZř má obec jedno nebo více katastrálních území (například hlavní město Praha má 112 katastrálních území, jak stanoví příloha k zákonu o hlavním městě Praze – novelou se upřesňují názvy tří katastrálních území v hlavním městě Praze). Území obce by se tedy sice mělo správně krýt s jedním či více katastrálními územími, avšak vzhledem k tomu, že před rokem 1989 docházelo ke změnám hranic obcí bez jasné právní úpravy z rozhodnutí okresního (či krajského) národního výboru, není tento obecním zřízením předpokládaný (ideální) stav v praxi vždy dodržen. Konkrétně se problematika sporných hranic dotýká podle důvodové zprávy k novele č. 106/2016 Sb. celkem 30 obcí, nejvíce ve Středočeském kraji (6), v Jihočeském kraji (2) a v Kraji Vysočina (2). V Moravskoslezském, Olomouckém, Zlínském, Jihomoravském, Královéhradeckém a Pardubickém kraji se vyskytuje vždy jediný případ. Dotčené sporné území není blíže hraničně specifikováno, jelikož se jedná o jednotlivé stavební objekty s číslem popisným, které se vyskytují na sporném území, přičemž těchto (z hlediska územního) problematických stavebních objektů je celkem 289.

Uvedené územní anomálie vznikly tím, že

1. obec v minulosti chybně přidělila čísla popisná stavebním objektům v té části sousední obce, která k ní má přirozené územní vazby (chybně přidělené číslo popisné však lze již nyní zrušit usnesením podle § 156 odst. 2 SŘ a přidělit nové číslo popisné), nebo
2. část obce byla v minulosti administrativně přičleněna k jiné obci, ale nebyl již odpovídajícím způsobem upraven katastrální operát, nebo
3. obec vznikla rozdělením jiné obce, avšak nebylo vytvořeno její vlastní katastrální území.

Novela č. 106/2016 Sb. přináší řešení situací uvedených výše pod body č. 2 a 3. Předpokládá se, že popsané územní anomálie budou odstraněny do konce roku 2017 [i když samozřejmě existuje nemalé riziko spočívající v předpokládané obraně ve správním soudnictví těch obcí, v jejichž "neprospěch" (ztráta území, občanů a v důsledku toho i daňových výnosů atd.) bude nakonec rozhodnuto].

Pro úplnost je vhodné dodat, že za územní anomálii může být považována i situace, kdy obec má nesouvislé (roztříštěné) území, nicméně novela řešení tohoto stavu (byť rovněž odporuje platným právním předpisům) neupravuje.

Právní úprava řešení územních anomálií

Nové ustanovení § 26a OZř upravuje řešení nežádoucí situace, kdy území…