Input:

Smluvní úprava výkonu činnosti pro SVJ mimo DPP a DPČ Garance

6.6.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.12
Smluvní úprava výkonu činnosti pro SVJ mimo DPP a DPČ

Mgr. Adriana Kvítková

Tento článek reaguje na novelu zákoníku práce týkající se dohod o provedení práce a toho, jaké jsou možnosti uzavření smluvního vztahu o provedení určité činnosti pro SVJ mimo rámec pracovněprávních vztahů, včetně praxí často vzpomínané občanské výpomoci.

V minulosti existoval institut tzv. občanské výpomoci (§ 384 a násl. občanského zákoníku z roku 1964, cit.: "Jestliže občan pro jiného občana na jeho žádost provede nějakou práci, poskytne mu půjčku anebo mu jinak vypomůže, jde o občanskou výpomoc. Poskytnutí občanské výpomoci musí být v souladu s pravidly socialistického soužití... Při poskytnutí občanské výpomoci má občan právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Právo na odměnu má občan jen potud, pokud byla dohodnuta a pokud odpovídá povaze výpomoci, zejména bylo-li výsledku dosaženo jeho osobním přičiněním."). Tento institut ale vymizel z našeho právního řádu k 31. 12. 1991 s ohledem na novelizaci socialistického občanského zákoníku z roku 1964, resp. socialistického občanského práva.

Podle aktuální právní úpravy, zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "OZ"), konkrétně ust. § 1746 odst. 2 OZ, mohou strany (tedy jakákoli osoba fyzická i právnická) mezi sebou uzavřít i smlouvu, která není zvláštně jako typ smlouvy upravena. Toto je v praxi projev smluvní autonomie, jednoho ze základních principů soukromého práva. Podle ust. § 1746 odst. 2 OZ tak strany mohou uzavřít jakoukoli smlouvu, i tu, která v občanském zákoníku není typově upravena. Nic tedy nebrání, aby SVJ s jiným občanem uzavřelo smlouvu o úklidu domu. Jediným omezením této smluvní autonomie by mohlo být případné zastírání jiného právního jednání a získání určitých výhod.

V případě smluvní úpravy úklidu domu, popř. podobných nepravidelně se opakujících úkonů v souvislosti se správou domu, se jako nejvhodnější nástroj mimo rámec pracovního práva, pro jehož užití zde není nutně důvod, jeví smlouva o dílo. Tuto mohou subjekty případně nazvat odlišně, ale alespoň v základních typových znacích navrhuji vycházet ze smlouvy o dílo, jejíž úprava se nachází v ust. § 2586 a násl. OZ. Důležité je upozornit na podstatu věci, tedy že tento typ vztahu je vztah závazkový, nejedná se o vztah pracovněprávní, tj. závislou práci, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance. Subjekty proto musejí v konkrétní situaci posoudit pozitiva i negativa pro obě strany (tedy i pro zhotovitele, jenž bude vystupovat v pozici osoby rovné objednateli) a následně se rozhodnout, zda tento závazkový vztah budou chtít obě strany zvolit. Objednatel (SVJ) i zhotovitel musejí pochopit, že nejsou v pracovněprávním vztahu, a tak přistupovat k závazkům, jež na sebe uzavřenou smlouvou o dílo (o spolupráci) převezmou, včetně povinností s tím spojených (daňových apod.).

V této souvislosti je vhodné zdůraznit, s ohledem na některé názory orgánů státní správy, že v právních předpisech není nikde zakotvena povinnost uzavřít smlouvu o dílo na úklid domu pouze v případě, kdy zhotovitel (poskytovatel) disponuje živnostenským oprávněním. Uzavření smlouvy podle občanského zákoníku není žádným způsobem omezeno, a může ji tedy uzavřít např. právnická osoba s fyzickou či naopak. Samozřejmě živnostenský zákon (zákon č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) stanoví limity pro jednotlivé činnosti (ohlašované, řemeslné, vázané, koncesované živnosti), přičemž je vhodné doplnit, že živností se rozumí soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.

Při zvažování uzavření smluv, které by nahradily dosavadní