Smlouvy podle občanského zákoníku Archiv

15.5

Smlouvy podle občanského zákoníku

15.5.2

Právní úprava smluv

15.5.2.2

Smlouva o uzavření budoucí smlouvy

 NahoruDvojí právní úprava smlouvy

Smlouva o uzavření budoucí smlouvy je upravena jak v občanském, tak i v obchodním zákoníku.

Společným jmenovatelem obou smluv je, že na jejich základě lze tu smluvní stranu, která se zavázala uzavřít v budoucnu konkrétní smlouvu, i pomocí soudní žaloby donutit k tomu, aby tuto smlouvu i proti své vůli uzavřela.

Právní úprava této smlouvy v občanském zákoníku je v podstatě velmi stručná, ale svojí podstatou se diametrálně liší od právní úpravy obsažené v obchodním zákoníku. V první řadě by měli účastníci smlouvy vědět, jaký zákon se pro určitou smlouvu používá. Protože oba zákony mají samostatnou právní úpravu smlouvy o smlouvě budoucí, nelze zde volit libovolný právní režim.

Pro občanskoprávní vztah lze volit i obchodní zákoník

Ve smyslu § 262 odst. 1 ObchZ však nic nebrání těm účastníkům, kteří chtějí své právní vztahy, byť neřízené automaticky občanským zákoníkem, podřídit zákoníku obchodnímu.

Na druhé straně ten, kdo je podnikatelem a uzavírá s druhým podnikatelem smlouvu o budoucí smlouvě řídící se částí třetí obchodního zákoníku, nemůže dohodou zvolit jiný právní režim, než je režim obchodního zákoníku.

 NahoruPrávní úprava

 NahoruPodstatné náležitosti smlouvy

První náležitostí podle občanského zákoníku je zákonem předepsaná forma, kterou je forma písemná. Ústně tedy smlouvu o budoucí smlouvě podle občanského zákoníku uzavřít nelze.

Druhou náležitostí je, že smlouva musí být uzavřena do určité dohodnuté doby. Tuto době je nejlépe vyjádřit přesným časovým údajem. V praxi se však vyjadřuje i jiným způsobem, což může být někdy sporné z hlediska platnosti takového ujednání. Například se smluvní strany dohodnou, že nájemní smlouva bude uzavřena do určité doby po kolaudaci. Vůle smluvních stran je tedy vázána na určité rozhodnutí, které může být vydáno, ale také vydáno být příslušným správním orgánem nemusí. Protože soudní praxe zde není jednotná, lze doporučit, aby tato doba i v tomto případě byla limitována určitým časovým údajem, což je pochopitelně v praxi někdy obtížné.

Třetí náležitostí smlouvy je, že půjde o závazek obsahující podstatné náležitosti konkrétní smlouvy. Co jsou podstatné náležitosti jednotlivého smluvního typu, lze vždy dovodit z konkrétního ustanovení zákona, které definuje jednotlivý smluvní typ. Například smlouva nájemní uzavíraná podle občanského zákoníku je definována jako závazek pronajímatele přenechat za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.

Ve smlouvě o smlouvě budoucí tedy musí být přesně definována konkrétní věc, musí být sjednána předem úplata v budoucí nájemní smlouvě a musí být dojednáno, jakým způsobem bude věc užívána. Pokud smlouva o smlouvě budoucí nemá podstatné náležitosti uvedené nájemní smlouvy, nevznikne a nelze se na jejím základě domáhat uzavření smlouvy u soudu.

 NahoruŽaloba

Žaloba se podává k soudu v jednoroční promlčecí lhůtě. Podle občanského zákoníku v případě, kdy nedojde do dohodnuté doby k uzavření smlouvy, lze se do jednoho roku domáhat u soudu, aby prohlášení vůle bylo nahrazeno soudním rozhodnutím.