11.8.1 Regulace hazardu
Mgr. Jan Břeň
Úvod
Problematika výherních hracích přístrojů, interaktivních
videoloterních terminálů a jiných podobných her vzbuzuje dlouhodobě poměrně
velké emoce na různých stranách – od jejich provozovatelů, osob závislých na
těchto hrách (a jejich rodin) až po politiky, kteří hledají "správný“ přístup k
regulaci těchto her.
Vzhledem k tomu, že popisovaná oblast je dost dynamická z hlediska
změn právní úpravy, do které zasahuje poměrně výrazně i judikatura Ústavního
soudu, je užitečné zmínit se o její aktuální podobě zakotvené v zákoně č.
202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších
předpisů, a to především z pohledu obce.
Je vhodné v úvodu uvést, že zákon č. 202/1990 Sb. není ve své
terminologii zcela důsledný, a to v případě ledabylého zaměňování pojmů "obec“
a "obecní úřad“, kdy na několika místech používá pojem "obec“, byť z povahy
věci a v kontextu ustanovení § 48a (působnosti stanovené obecnímu
úřadu, úřadu městské části nebo úřadu městského obvodu podle tohoto zákona jsou
výkonem přenesené působnosti) má být použit pojem "obecní úřad“. Příkladem
zjevně nesprávného použití pojmu "obec“ místo správného použití pojmu "obecní
úřad“ je § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 202/1990
Sb., podle kterého státní dozor nad dodržováním tohoto zákona
provozovateli loterií a jiných podobných her (s výjimkou části šesté upravující
odvod z loterií a jiných podobných her) vykonávají obce v případech, kdy
vydávají povolení k provozování loterií a jiných podobných her (s výjimkou
zmíněné části šesté). Vzhledem k tomu, že z hlediska systematiky zákona se
jedná o státní dozor, nemohou pochopitelně státní dozor vykonávat obce (orgány
obce) v samostatné působnosti, ale pouze obecní úřady v přenesené působnosti. K
obdobnému závěru lze dojít i v případě § 48 odst. 1 písm. a) zákona č. 202/1990
Sb., podle něhož pokutu do výše 150 000 Kč uloží obec právnické
osobě, která v jejím správním obvodu provozuje loterii, tombolu nebo výherní
hrací přístroj bez povolení, které by byla oprávněna tato obec vydat, nebo je
provozuje v rozporu s tímto zákonem, herním plánem nebo s podmínkami, které jí
byly v povolení uloženy. I v této situaci bude pokutu ukládat nikoli obec (rada
obce nebo starosta) v samostatné působnosti, ale obecní úřad v působnosti
přenesené.
K uvedenému lze dodat, že na některých místech zákona je naopak
použití pojmu "obec“ zcela v pořádku (např. zmocnění pro vydání obecně závazné
vyhlášky obce podle § 50 odst. 4 zákona č. 202/1990
Sb.).
Některé základní pojmy
Peněžité nebo věcné loterie jsou takové hry, při nichž je
provozovatelem vydán podle herního plánu určený počet losů s pořadovými čísly;
jsou-li losy rozděleny do několika sérií, musí každá série obsahovat stejný
počet losů a každý los musí být označen vedle pořadového čísla i označením
série; prodejní cena losu každé loterie musí být stejná ve všech sériích; do
slosování se zahrnou všechny vydané losy.
Tomboly jsou takové hry, při nichž se do slosování zahrnou
pouze prodané losy; losy se prodávají a výhry vydávají v den a na místě
slosování.
Výherním hracím přístrojem se rozumí kompaktní, funkčně
nedělitelné a programově řízené technické zařízení s ovládáním určeným pouze
pro jednoho hráče; u výherního hracího přístroje s programovým vybavením
umožňujícím současnou hru na více hracích místech více hráčům je každé takové
hrací místo rovněž považováno za samostatný výherní hrací přístroj.
Koncovými interaktivními videoloterními terminály se
rozumějí zařízení připojená na funkčně nedělitelné technické zařízení
centrálního loterního systému, jímž je elektronický systém tvořený centrální
řídící jednotkou a místními kontrolními jednotkami; centrální řídící jednotka
řídí veškeré herní procesy, losuje výsledky na základě uplatnění náhody,
rozhoduje o všech výhrách a výhry okamžitě zobrazuje na interaktivním
videoloterním terminálu, provádí správu vkladů vložených sázejícími a provádí
veškerou administraci spojenou s průběhem hry; centrální řídící jednotka se
musí vždy nacházet na státním území České republiky. Interaktivní videoloterní
terminál je obsluhován přímo sázejícím a slouží pouze jako zobrazovací jednotka
centrálního loterního systému.
Povolování loterií a tombol
Podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona č.
202/1990 Sb. loterie a tomboly povoluje obecní úřad pro svůj správní
obvod, v hlavním městě Praze úřad městské části a v územně členěných
statutárních městech úřad městské části nebo městského obvodu v přenesené
působnosti, jde-li o tombolu s herní jistinou do 50 000 Kč a věcnou loterii s
herní jistinou do 200 000 Kč.
Na základě § 6 odst. 4 zákona č. 202/1990 Sb. platí, že u tombol provozovaných při slavnostech a zábavách, při nichž jsou
výhry dotovány převážně z věcných darů členů pořádající organizace, rozhodne
výjimečně o podmínkách provozování tomboly příslušná obec podle vlastního
uvážení a místních poměrů. V tomto případě se tedy, vycházíme-li z doslovného
znění zákona, zřejmě nejedná o rozhodnutí obecního úřadu v přenesené
působnosti, ale o rozhodnutí obce, resp. příslušného orgánu obce v samostatné
působnosti. Tímto orgánem je – pokud se má skutečně jednat o samostatnou
působnost obce, a nikoli o působnost přenesenou, což není v důsledku zmatečného
používání příslušných pojmů vůbec zjevné – rada obce, a to na základě zbytkové
pravomoci v souladu s § 102 odst. 3 zákona č. 128/2000
Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, podle
něhož rada obce zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do
samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce. V obci,
kde se rada obce nevolí, by v souladu s § 99 odst. 2 obecního zřízení tato
pravomoc náležela starostovi obce. I v popisovaném případě by rada obce, popř.
starosta, rozhodovala podle správního řádu (viz § 45 odst. 1 zákona č. 202/1990
Sb.).
Povolení k provozování výherních hracích přístrojů
V souladu s § 18 odst. 1 písm. a) zákona č. 202/1990
Sb. povolení k provozování výherních hracích přístrojů vydává na
žádost obecní úřad pro svůj územní obvod, a to v přenesené
působnosti.
Má-li být provozovatelem výherního hracího přístroje samotná obec ve svém územním obvodu, potom vydává povolení k provozování
výherních hracích přístrojů krajský úřad [§
18 odst. 1 písm. b) zákona č. 202/1990 Sb.].
Povolení se vydává nejdéle na dobu jednoho kalendářního
roku. Po zaplacení správního poplatku orgán, který provoz výherního hracího
přístroje povolil, vydá povolení a známku. Provozovatel je povinen známkou
označit výherní hrací přístroj nejpozději do 15 dnů od začátku platnosti
povolení na viditelném místě tak, aby nebylo možno známku poškodit. Náležitosti
známky stanoví právní předpis, kterým je vyhláška č. 223/1993 Sb., o hracích
přístrojích. Podle Sazebníku položky 21 zákona č. 634/2004 Sb., o správních
poplatcích, činí správní poplatek za vydání povolení k pro vozování loterie
nebo jiné podobné hry 5000 Kč; změna předmětného povolení je podrobena
správnímu poplatku ve výši 3000 Kč.
Rozpočtové aspekty loterií a jiných podobných her
Do konce roku 2011 bylo možné, aby obce zavedly místní poplatek za
provozovaný výherní hrací přístroj ve smyslu § 10a zákona č. 565/1990 Sb., o místních
poplatcích. Zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se
zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných
zákonů, však tento místní poplatek s účinností od 1. ledna 2012 bez náhrady v
zákoně č. 565/1990 Sb. zrušil. Zároveň přechodné ustanovení stanovilo, že
správa předmětného místního poplatku po 1. lednu 2012 se za období před 1.
lednem 2012 bude řídit i nadále dosavadní právní úpravou, tj. jak podle
dosavadního znění zákona o místních poplatcích, tak samozřejmě i obecně
závazných vyhlášek obce vydaných na základě tohoto zákona.
Zrušený místní poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj byl
s účinností od 1. ledna 2012 vtělen do nově zavedeného…
