č. 73/1966 Sb. rozh., Garance
č. 73/1966 Sb. rozh.
Došlo-li k úpravě vyživovací povinnosti rozvedeného manžela před tím, než zákon o rodině nabyl účinnosti, počíná běh pětileté lhůty, stanovené v § 93 zák. o rod. dnem 1. dubna 1964. K otázce výše příspěvku na výživu rozvedeného manžela (§ 106 zák. o rod.).
(Rozhodnutí krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. února 1965, 3 Co 68/65.)
Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl tak, že smír ze dne 24. 1. 1949, podle kterého byl žalobce povinen platit žalované 320 Kčs měsíčně na výživném se zrušuje a že protižaloba žalované na určení příspěvku na výživné se zamítá. Toto rozhodnutí odůvodnil soud prvého stupně tak, že povinnost platit po rozvodu příspěvek na výživu trvá nejdéle pět let po rozvodu a ježto od rozvodu ke dni podání návrhu na zrušení smíru je značný časový odstup, jsou splněny podmínky pro jeho zrušení. Zamítnutí žaloby na určení příspěvku odůvodnil tím, že žalovaná pobírá měsíčně 400 Kčs, což je částka postačující ke krytí nutné výživy.
Krajský soud v Českých Budějovicích změnil rozsudek soudu prvého stupně tak, že žalobce je povinen přispívat na nutnou výživu žalované na místě dosavadní částky 320 Kčs, počínaje dnem 25. dubna 1964 částkou 100 Kčs.
Z odůvodnění:
Oprávněné jsou výtky odvolatelky v tom, že okresní soud neposoudil věc správně po právní stránce. Okresní soud vychází z mylného předpokladu, že vyživovací povinnost žalobce k žalované zanikla proto, že od rozvodu (v roce 1948) uplynulo více než 5 let a že vyživovací povinnost mezi rozvedenými manžely trvá nejdéle po dobu 5 let po rozvodu a jen výjimečně může být prodloužena.
Lhůta 5 let, uvedená v § 93 zák. o rod. u těch případů, kdy vyživovací povinnost byla upravena soudním rozhodnutím ještě před účinností zákona o rodině, nemůže se však počítat od rozvodu, ani od doby, kdy byla soudem určena, nýbrž běh této lhůty musí být počítán od 1. dubna 1964. Opačný výklad by totiž znamenal, že zákon působí nazpět a že dřívější dohody a soudní rozhodnutí starší než 5 let, by pozbyly platnosti, což zákonodárce nezamýšlel; o tom jasně svědčí znění ustanovení § 106 zák. o rod.
Při posouzení celé věci je ovšem třeba zkoumat, zda předchozí soudní rozhodnutí je v rozporu s tímto zákonem. Zákon totiž umožňuje v ustanovení § 106, aby v těch případech, kdy obsah dohody nebo soudního rozhodnutí by byl v rozporu s novou úpravou vyživovací povinnosti rozvedeného manžela, mohl se manžel, který tuto povinnost plní, domáhat se toho, aby soud rozsah jeho povinnosti změnil a přizpůsobil jej nové úpravě, popřípadě ji zrušil úplně. Zde je třeba si uvědomit, že i u rozvedených manželů počítá zákon s poskytováním příspěvku na nutnou výživu (§ 92), jestliže rozvedený…
