Input:

č. 6/1960 Sb. rozh., Garance

č. 6/1960 Sb. rozh.
Domovní správa (Obvodní podnik bytového hospodářství) je oprávněna jako národní správce bytového majetku provádět opravy a stavební úpravy domu a požadovat na soukromých vlastnících náhradu vynaložených nákladů, odpovídající nájemnému v místě obvyklému.
Vynaloženým nákladem je také odpis bilanční hodnoty domu.
(Rozhodnutí lidového soudu civilního v Praze z 6. března 1959, 5 C 281/58.)
Žalobce Obvodní podnik bytového hospodářství jako právní nástupce Domovní správy se domáhal úhrady nákladů vynaložených na opravy domu, který jako národní správce je ve vlastnictví žalovaného a ve kterém tento sám také bydlí.
Žalobce tvrdil, že výnos domu nestačí ke krytí provedených oprav a jiných nákladů spojených s národní správou, a uvedl, že tomu tak je - s výjimkou roku 1957 - od okamžiku, kdy se národní správy ujal. S odvoláním na ustanovení § 11 vyhl. č. 236/1954 Ú. l. žádal, aby mu žalovaný nahradil do výše nájemní hodnoty bytu, kterého užívá, tyto náklady.
Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby a namítl především, že odpisy (ve výši 1,6 % bilanční hodnoty domu) nejsou skutečně vynaloženými náklady ve smyslu § 11 vyhl. č. 236/1954 Ú. l. Kromě toho nemá žalobce výnos domu zatěžovat 1 % odměnou za správu domu. Konečně u jednotlivých skutečně vynaložených nákladů popřel jejich vhodnost a výši.
Lidový soud civilní uznal žalovaného povinným zaplatit žalobci částku 3195,40 Kčs s přísl. v měsíčních splátkách po 200 Kčs. Tento rozsudek se stal pravomocným.
Odůvodnění:
Společenské poslání bytového majetku vyžaduje, aby s ním bylo hospodařeno řádně. Proto také zákon č. 106/1953 Sb., o bytové výstavbě a správě bytového majetku a jejich financování, ve snaze umožnit a zajistit v rámci státního plánu rozvoje národního hospodářství stálé zlepšování bytových podmínek pracujících a řádné hospodaření s bytovým majetkem přenesl zásadně správu domovního majetku na národní výbory a zřídil místní bytové správy a domovní správy jako základní hospodářské jednotky, které řídí bytové hospodářství. Vedle toho umožnil, aby také podniky socialistického sektoru, popř. úřady a jiné státní orgány mohly tvořit své domovní správy, pokud výkonem této správy nepověří ve vzájemné dohodě místní bytovou správu. Podle cit. zák. a prováděcích předpisů vydaných v rámci zákonného zmocnění (§ 9 odst. 3, § 13 cit. zák.) domovní správy představují hlavní a základní článek bytového hospodářství, jehož úkolem je obstarávat hospodaření ve svěřených domech. Podle § 4 cit. zák. jsou pak povinny hospodařit s bytovým majetkem s péčí řádného hospodáře, zejména včas zajišťovat generální a běžné opravy. Uložením povinnosti včas zajišťovat a provádět generální a běžné opravy veškerého bytového majetku má se čelit národohospodářským ztrátám, které vznikají zvlášť na bytovém majetku soukromém tím, že není udržován v řádném stavu.
K zajištění splnění těchto úkolů byla vydána také vyhlášky č. 236/1954 Ú. l., o bytovém hospodářství, podle jejíhož § 11 soukromí vlastníci, kteří užívají vlastního bytového majetku spravovaného domovní správou jako národním správcem, jsou povinni přispívat, pokud nestačí jeho výnos, na úhradu skutečně provedených oprav a jiných nákladů, vynaložených na tento majetek národní