č. 50/1958 Sb. rozh. tr., Garance

Lidový soud v Uherském Brodě odsoudil obžalovaného za trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 245 odst. 1 písm. a), 2 písm. a) tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání tří let. Trestný čin záležel v tom, že obžalovaný odcizil postupně za pomoci a spolupachatelství dalších osob ze skládek dříví lesního podniku kulatinu v celkové ceně 3.000 Kčs a odcizené dříví pak prodal různým osobám. Lidový soud odůvodnil výrok o trestu tím, že^- obžalovanému přitěžovalo, že byl již čtyřikrát trestán pro krádeže, že byl iniciátorem trestného činu spáchaného více osobami a že k činu svedl mladistvého. Lidový soud, který v důsledku toho nepřiznal obžalovanému polehčující okolnost rádného života pracujícího člověka, zdůraznil vysoký stupeň nebezpečnosti činu spáchaného obžalovaným, daný též tím, že se v okrese rozmohlo značně rozkrádání dřeva v lesích.

Krajský soud v Uherském Hradišti k odvolání obžalovaného zrušil rozsudek lidového soudu ve výroku o trestu a vyměřil obžalovanému podle § 245 odst. 2 tr. zák. za použití § 30 tr. zák. nový nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku. Krajský soud, který vycházel z výroku o vině obžalovaného, jak byl uveden v rozsudku lidového soudu, sám též zdůranil vysoký stupeň nebezpečnosti činu obžalovaného pro společnost, což ještě dále zdůvodnil tím, že obžalovaným byl odcizen materiál úzkého profilu, přičemž poukázal také na vzmáhající se rozkrádání dřeva v okrese. Krajský soud však vyslovil názor, že nebezpečnost činu pachatele pro společnost není jediným hodnotícím měřítkem při výměře trestu, že je naopak nutno se vší důsledností přihlédnout k osobě pachatele a k míře jeho zavinění. V tomto směru pak zdůraznil tíživé poměry tohoto obžalovaného. Pokud jde o tyto poměry, uvádí krajský soud v podstatě okolnosti, jimiž se obžalovaný hájil, tj. skutečnost, že mu matka, jíž náleží usedlost, kterou obžalovaný obhospodařuje, dávala málo prostředků k výživě jeho a jeho rodiny.

Nejvyšší soud zrušil rozsudek krajského soudu a tomuto soudu nařídil, aby znovu ve věci jednal a vyměřil obžalovanému nový trest.

Generální prokurátor ve stížnosti pro porušení zákona dovozuje, že zákon byl porušen v ustanovení § 2 odst. 7 tr. ř., ježto krajský soud uložil napadeným rozsudkem obžalovanému trest za použití § 30 tr. zák., aniž si dostatečným objasněním skutkových okolností zjednal podklad pro posouzení, jsou-li v souzeném případě dány podmínky pro použití § 30 tr. zák.

Nejvyšší soud shledal, že byl porušen zákon ve směrech uplatňovaných stížností pro porušení zákona.

Je sice pravda, že nebezpečnost činu pro společnost není jediným kriteriem pro posouzení…