Input:

č. 44/1965 Sb. rozh. tr., Garance

č. 44/1965 Sb. rozh. tr.
Jestliže pachatel jiného lživé obviní z jednání, které nezakládá zákonné znaky některého trestného činu podle zvláštní části trestního zákona, nedopustí se trestného činu křivého obvinění. V takovém případě by mohlo jít o provinění podle § 19 písm. a) zák. č. 38/1961 Sb. (§ 38 písm. a) zák. č. 60/1961 Sb.).
Vyslovení pouhého podezření ze strany obviněného, že mu konkrétní osoba odcizila peníze, nelze považovat za vědomě lživé, a tedy křivé obvinění.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 15. července 1965 - 4 Tz 40/65.)
Obvodní prokurátor pro Prahu 3 podal na mladistvou obviněnou A. žalobu pro trestný čin křivého obvinění podle § 174 odst. 1 tr. zák., záležející v tom, že mladistvá obviněná před orgány VB nepravdivě obvinila občana S. z trestného činu krádeže, totiž, že jmenovaný ve svém bytě v Praze 4 odcizil mladistvé obviněné v době jejího přespání v tomto bytě v noci z 12. na 13. září 1964 částku 50,- Kčs.
Okresní soud v Ústí nad Labem, kterému byla trestní věc proti mladistvé obviněné postoupena podle § 295 tr. ř., obžalobu obvodního prokurátora přijal.
Ke stížnosti pro porušení zákona, podané předsedou Nejvyššího soudu Nejvyšší soud usnesení okresního soudu zrušil a přikázal mu věc znovu projednat a rozhodnout.
Z odůvodnění:
Nejvyšší soud přezkoumal na podkladě stížnosti pro porušení zákona správnost všech výroků napadeného rozhodnutí, jakož i řízení, jež mu předcházelo a dospěl k závěru, že zákon byl porušen v ustanovení § 188 odst. 1 písm. d) tr. ř. Při předběžném projednání obžaloby je povinností soudu přezkoumat na základě spisu věc ze všech hledisek v § 186 tr. ř. uvedených a vyvodit z toho příslušné závěry ve svém rozhodnutí (§ 188 tr. ř.).
Trestného činu křivého obvinění podle § 174 odst. 1 tr. zák., pro který je mladistvá obviněná stíhána, se dopustí ten, kdo jiného lživě obviní z trestného