Input:

č. 40/1961 Sb. rozh. tr., Garance

č. 40/1961 Sb. rozh. tr.
Učiní-li pachatel trestného činu zanedbání povinné výživy podle § 210 tr. zák. nepravdivé prohlášení, že proti němu není vedena exekuce k dobytí výživného, aby si tím usnadnil spáchání uvedeného trestného činu, nelze jej uznat vinným též přestupkem podle § 6 odst. 1 zák. opatření č. 57/1955 Sb. spáchaným v jednočinném souběhu s trestným činem zanedbání povinné výživy.
(Rozsudek krajského soudu v Brně z 11. listopadu 1960 - 4 To 244/60)
Okresní soud v Jihlavě uznal obžalovaného vinným mimo jiné trestnými činy zanedbání povinné výživy podle § 210 odst. 2 tr. zák., a přestupkem podle § 6 odst. 1 zákonného opatření předsednictva NS č. 57/50 Sb.
Krajský soud v Brně mimo jiné podle §§ 282 odst. 1 písm. a), 285 tr. ř. zrušil napadený rozsudek ve výroku o vině, pokud byl obžalovaný uznán vinen též přestupkem podle § 6 odst. 1 zákonného opatření předsednictva NS č. 57/55 Sb.
Z odůvodnění:
Obžalovaný v odvolání uvedl, že v otázce viny nebyla jeho trestná činnost správně posouzena, neboť zanedbání povinné výživy mělo být posouzeno podle § 210 odst. 1 tr. zák. Nenapaden zůstal toliko přestupek podle § 6 odst. 1 zákonného opatření předsednictva NS č. 57/55 Sb.
Že obžalovaný neplnil zákonnou povinnost vyživovat svoje děti, bylo soudem prvé stolice správně zjištěno a obžalovaný to ani nepopírá, tvrdí však, že se povinnosti plnit výživné úmyslně nevyhýbal.