Input:

č. 33/1956 Sb. rozh. tr., Garance

č. 33/1956 Sb. rozh. tr.
K výkladu ustanovení § 88 odst. 1 alinea 2, odst. 2 písm. b) tr. zák.
(Rozhodnutí plena nejvyššího soudu z 12. března 1956, Pis 2/56.)
Ústava 9. května ukládá v § 30 odst. 1 všem občanům zachovávat ústavu i zákony a ve všem svém jednání dbát zájmů státu. Jedním z významných zájmů státu je ochrana státního tajemství, t. j. všeho, co v důležitém zájmu republiky, zejména v zájmu politickém, vojenském nebo hospodářském má býti utajeno před nepovolanými osobami (§ 75 odst. 6 tr. zák.).
Zvýšenou trestní odpovědnost pak mají ty osoby, které se dovídají o skutečnostech tvořících státní tajemství při svých pracovních úkolech npbo proto, že zaujímají určitou funkci či postavení. Jde o okruh osob, jimž je nutno, právě vzhledem k povaze jejich úřední činnosti, služebního či pracovního zařazení, skutečnosti tvořící státní tajemství přírpo sVěřit. Tyto osoby, které mají takto přímý vztah ke státnímu tajemství, mají v důsledku toho také zvláštní povinnost je ochraňovat a utajovat. Proto trestní zákon stanoví vyšší trestní sazby v § 88 odst. 2 písm. b) tr. zák. i v § 86 odst. 3 písm. b) tr. zák., „dopustí-li se pachatel takového činu vyzvědačství nebo ohrožení státního tajemství, ač mu byla povinnost uchovávat státní tajemství výslovně uložena; nebo ač je dána již jeho postavením“.
Z průzkumu soudních rozhodnutí a z dotazů soudů, jakož i na základě judikatury nejvyššího soudu vyplývá, že není jednotně vykládáno ustanovení § 88 odst. 2 písm. b) tr. zák.
V zájmu zajištění jednotnosti soudního rozhodování a tím upevnění socialistické zákonnosti při výkladu těchto ustanovení vydává plenům nejvyššího soudu podle § 26 zák. č. 66/1952 Sb. směrnice pro výklad ustanovení § 88 odst. 1 alinea 2, odst. 2 písm. b) tr. zák.
V podnicích, kde se pracuje na věcech, které v zájmu republiky mají být utajeny před osobami nepovolanými, dává se všem zaměstnancům podpisovat všeobecné prohlášení, jímž se zaměstnanci zavazují, že nevyzradí nic, co v podniku seznali.
Takovéto prohlášení má s hlediska kvalifikace podle § 88 odst. 2 písm. b) tr. zák. právní význam jen ohledně skutečností, které tvoří v podniku státní tajemství (§ 75 odst. 6. tr. zák.) a nemůže samo činit ze všeho, co se týká provozu podniku, státní tajemství.
Zvýšená odpovědnost plynoucí z tohoto prohlášení nevztahuje se na všechny skutečnosti tvořící státní tajemství, které se pachatel v podniku jen náhodně doví, neboť povinnost uchovávat státní tajemství ve smyslu § 88 odst. 2 písm. b)tr. zák. může být uložena výslovně jen vzhledem ke státnímu tajemství, s nímž se pachatel při plnění svých pracovních úkolů dostává do styku a nikoliv abstraktně ke každému, jakémukoliv státnímu tajemství.
Zaměstnanec podpisuje toto prohlášení zpravidla při svém nástupu do podniku, takže neví dosud, co bude dělat, s čím bude pracovat a s čím bude muset být seznámen.
Ke zdárnému plnění pracovních úkolů bude třeba, aby pracovník znal určité skutečnosti tvořící státní tajemství. Teprve když při svých úkolech je seznámen se skutečnostmi tvořícími státní tajemství, nabývá prohlášení podepsané v obecné formě konkrétního obsahu a tím zakládá pro pracovníka výslovně uloženou povinnost uchovávat státní tajemství ve smyslu §