Input:

č. 32/1956 Sb. rozh. obč., Garance

č. 32/1956 Sb. rozh. obč.
Soud, rozhoduje v řízení o zbavení svéprávnosti o náhradě nákladů řízení, nemůže uložit náhradu osobě, která je podle zákona povinna poskytovat osobě svéprávnosti zbavené úhradu osobních potřeb, aniž by se dříve zabýval otázkou, zda tyto náklady jsou nedobytné na osobě zbavené svéprávnosti, a aniž by zkoumal, zda osoba, které ukládá náhradu nákladů, neb její rodina, nebyla by placením nákladů zkrácena na své výživě.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 8. prosince 1955, Cz 548/55.)
Lidový soud civilní v Praze rozhodl o úplném zbavení svéprávnosti J. K. a vyslovil současně podle § 290 odst. 2 o. s. ř. povinnost jeho manželky zaplatit náklady řízení. Dalším usnesením určil pak náklady řízení, znalečné, částkou celkem 470,40 Kčs. Proti oběma těmto rozhodnutím podala manželka svéprávnosti zbaveného stížnost, v ňíž mezi jiným uplatňovala, že jí nemůže být uloženo, aby hradila náklady řízení a zejména vysoké znalecké poplatky, uvedla, že je sama zcela nemajetná, že těžce hájí svou existenci a nemá tudíž prostředky postačující k hrazení nákladů, o které jde.
Krajský soud v Praze obě usnesení soudu prvé stolice potvrdil. Odkázal na ustanovení § 290 odst. 2 o. s. ř., z něhož vyvozuje, že povinnost nahradit náklady řízení je dána v rozsahu okruhu osob zákonem uvedených dobytností nákladů na těchto osobách, to znamená, že stěžovatelka nebude muset hradit tyto