č. 31/1956 Sb. rozh. tr., Garance
č. 31/1956 Sb. rozh. tr.
Zjistí-li soud, že manko v prodejně socialistického obchodu bylo způsobeno tím, že dvě prodavačky se dopustily v prodejně rozkrádání jednak společně, jednak každá sama bez součinnosti druhé, může je podle § 164 tr. ř. a § 340 obč. zák. uznat povinnými k náhradě škody rukou společnou a nerozdílnou jen co do částky, odpovídající škodě, kterou způsobily společným rozkrádáním. Jinak odpovídá každá z pachatelek samostatně jen za škodu způsobenou trestným činem, který spáchala sama.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 2. prosince 1955, 1 Tz 102/55.)
Lidový soud ve Vsetíně odsoudil mimo jiné dvě obviněné A a B pro trestný čin rozkrádání majetku lidového družstva podle § 245 odst. 1 písm. a) tr. zák. proto, že v prodejně lidového družstva „Jednota“ jako prodavačky odcizily postupně jednak společně, jednak každá na svůj vrub peníze a zboží v celkové hodnotě nejméně 37.439 Kčs. Podle § 164 odst. 1 tr. ř. byly obě obviněné uznány povinnými rukou společnou a nerozdílnou nahradit poškozenému lidovému družstvu celou částku 37.439 Kčs. Ohledně další požadované škody byl odkázán poškozený podle § 164 odst,. 3 tr. ř. na řízení ve věcech občanskoprávních.
Krajský soud v Uherském Hradišti zamítl odvolání obviněných.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem zrušil rozsudek krajského soudu a tomuto soudu uložil, aby o věci znovu jednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Lidový soud vychází ve svém rozsudku ze zjištění, že obě obviněné jako prodavačky v prodejně lidového družstva „Jednota“ odcizovaly postupně jednak společně, jednak každá na svůj vrub peníze a zboží v celkové částce nejméně 37.439 Kčs. Přesné vyčíslení jak uvádí nalézací soud dále podílů, které každá z nich na rozkrádání mají, nelze zjistit, ale jde o spolupachatelství, protože manko bylo převážně způsobeno společným jednáním obou obviněných, ovšem prospěch obviněné A byl nepoměrně větší. Na podkladě tohoto nepřesného skutkového zjištění uložil nalézací soud oběma obviněným podle § 164 odst. 1 tr. ř. povinnost nahradit poškozenému lidovému družstvu rukou společnou a nerozdílnou částku 37.439 Kčs, a to s odkazem na ustanovení § 340 obč. zák. Krajský soud, projednávaje odvolání obviněných, odmítl námitky obviněných; že jejich trestnou činností nemohlo být způsobeno tak vysoké manko a zcela všeobecně uvedl, že dospěl ke stejnému závěru jako nalézací soud, že manko v prodejně zjištěné způsobily obě obviněné soustavným rozkrádáním. Jejich odvolání pak v celém rozsahu zamítl.
Stížnost pro porušení zákona namítá, že ze skutkových zjištění obou soudů nelze spolehlivě seznat, pokud škoda poškozeného lidového družstva byla způsobena společnými útoky obou obviněných a kolik činí tato škoda ze samostatných útoků každé z nich jednotlivě. Stížnost pro porušení zákona má za to, že i když pro výrok o vině podle § 245 tr. zák. není nezbytné, aby byla přesně zjištěna určitá výše škody do haléře, zůstává přesto odsuzující výrok obou soudů ve vnitřním rozporu, tvrdí-li se na jedné straně ve výrocích rozsudků, že obě obviněné společně odcizily zboží a peníze v částce 37.439 Kčs a na druhé straně v odůvodnění se zjišťuje, že přesný podíl na trestných útocích obou…
