Input:

č. 30/1960 Sb. rozh. tr., Garance

č. 30/1960 Sb. rozh. tr.
Peníze vyplácené organizacím socialistického sektoru za brigádnickou práci vykonanou zaměstnanci takové organizace jsou majetkem v socialistickém vlastnictví, dokud organizací nebyly vyplaceny brigádníkovi. Stejně je tomu i pokud jde o peníze náležející sdružení rodičů a přátel školy, které je upraveno vl. nař. č. 129/49 Sb.
(Rozhodnutí krajského soudu v Hradci Králové z 31. 1. 1960, 4 To 150/59.)
Obžalovaný jako ředitel jedenáctileté střední školy v době od dubna 1957 do května 1959 v Hostinném zpronevěřil celkem 18 872 Kčs z peněz určených pro školské účely. Celková částka se skládala z peněz, které škola obdržela od podniků zemědělských, socialistických i soukromých za brigádnické práce školních dětí z výnosu sbírky bylin nebo jako dar na školní výlet.
Lidový soud ve Vrchlabí uznal obžalovaného vinným trestným činem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 245 odst. 1 písm. b) odst. 2 písm. a) tr. zák. v jednočinném souběhu s trestným činem porušení povinnosti veřejného činitele podle § 175 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b) tr. zák. a odsoudil ho k trestu odnětí svobody na čtyři roky, trestům vedlejším a vyslovil povinnost nahradit škodu 10 818 Kčs.
Krajský soud v Hradci Králové odvolání obžalovaného zamítl.
Z odůvodnění:
Obžalovaný v odvolání namítal, že z peněz, které mu byly předány jako hotovost při nástupu do funkce ředitele školy, nic nezpronevěřil a odvolával se v tom směru na zprávy revizních orgánů; dále namítal, že peníze přijaté za brigádnické práce dětí nebyly majetkem v socialistickém vlastnictví, protože jimi byly oprávněny disponovat děti (§ 12 obč. zák.), pokud byly starší 15 let, popřípadě zákonní zástupci dětí mladších, a že nebylo ani řádně zjištěno, že rodičovské sdružení dalo souhlas, aby tyto peníze byly užity ve prospěch škol a tak nabyly charakteru majetku v socialistickém vlastnictví. Žádal za přezkoumání kvalifikace podle odst. 2 písm. a) § 245 tr. zák. a výše trestu, který považuje za příliš přísný, vzhledem k významným polehčujícím okolnostem a motivu skutku, hráčské vášni v Sazce.
Odvolací soud po přezkoumání rozsudku i předchozího řízení podle § 283 tr. ř. zjistil, že odvolání důvodné není.
Odvolací soud vychází ze stejného skutkového zjištění jako soud prvé stolice, neboť toto zjištění vychází z doznání obžalovaného, které je podloženo důkazními prostředky listinnými (zpráva revizních orgánů) a svědeckými.
Podle zjištění si obžalovaný bral pro sebe podle potřeby peníze, které škola obdržela od podniků zemědělských, socialistických i soukromých za brigádnické práce školních dětí, z výnosu sbírky bylin a jako dar na školní výlet. Penězi kryl obžalovaný výdaje pro domácnost, zařízení bytu, cestu do zahraničí, osobní potřeby a na Sazku, z jejíž výhry chtěl krýt stále rostoucí schodek.
Obžalovaný v odvolacím řízení tvrdil, že si nebyl vědom toho, že se dopouští trestné činnosti, protože věděl, že peníze musí jednou vrátit a že tedy šlo o zápůjčku. Tato obhajoba nemůže ovšem obžalovaného zbavit viny.
Obžalovaný jako ředitel školy věděl, že nemá dispoziční právo k penězům, jež nebyly jeho majetkem. To, že se pokoušel oddalovat vyúčtování, nahrazovat schodek hrou v Sazce, do níž