č. 29/1966 Sb. rozh. tr., Garance
č. 29/1966 Sb. rozh. tr.
K výkladu ustanovení § 16 odst. 1 věta druhá zák. č. 38/1961 Sb. o provinění proti majetku v socialistickém vlastnictví ve vztahu k ustanovení § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák. o trestném činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví a ve vztahu k přestupku proti socialistickému soužití podle § 19 zák. č. 60/1961 Sb.
Pro rozhodnutí, zda určitý čin je trestným činem či nikoli, nestačí jeho hodnocení jen ve vztahu ke znakům, uvedeným v příslušném ustanovení zvláštní části trestního zákona, nýbrž je třeba hodnotit i stupeň jeho nebezpečnosti pro společnost.
Slova "nelze stíhat jako provinění", uvedená v druhé větě § 16 odst. 1 zák. č. 38/1961 Sb. neznamenají striktní zákaz posoudit určitý opětovný útok jako provinění, jde-li o čin, jehož stupeň nebezpečnosti pro společnost je nepatrný (§ 3 odst. 2 tr. zák.).
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 15. 2. 1965 - 3 Tz 4/66.)
Rozsudkem okresního soudu ze dne 24. března 1965 sp. zn. 4 T 33/65 byla obviněná uznána vinnou trestným činem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák., za který jí byl uložen podle § 132 odst. 1 tr. zák. trest odnětí svobody na 6 měsíců nepodmíněně. Uvedeného trestného činu se dopustila podle zjištění okresního soudu tím, že dne 11. ledna 1965 odcizila v samoobsluze jednu konzervu "Tuňák v oleji" v hodnotě 6,- Kčs.
Rozsudkem krajského soudu v Plzni ze dne 6. května 1965 sp. zn. 2 To 119/65 byl k odvolání obviněné zrušen rozsudek okresního soudu ve výroku o nepodmíněnosti trestu odnětí svobody a podle § 58 odst. 1 písm. a), § 59 odst. 1 tr. zák. jí byl povolen podmíněný odklad výkonu uloženého trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, a to na zkušební dobu dvou roků. V ostatním zůstal napadený rozsudek beze změny.
Z odůvodnění:
Okresní soud odůvodnil spáchání zažalovaného trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odstavec 1 písm. a) tr. zák. obviněnou toliko tím, že i když jde o odcizení věci poměrně malé hodnoty, je dána skutková podstata uvedeného trestného činu, neboť obviněná se dopustila takového činu, ačkoliv již byla sedmkrát pro krádeže trestána. Krajský soud pak tento závěr okresního soudu doplnil tím, že znovu zdůraznil, že i když byla hodnota odcizeného předmětu nepatrná, nelze její jednání považovat za provinění, o kterém by mohl rozhodnout místní lidový soud nebo národní výbor, a to právě s ohledem na ustanovení § 16 odst. 2 (správně však § 16 odst. 1 zák. č. 38/1961 a § 34 zák. č. 60/1961 Sb., poněvadž obviněná byla od roku 1952 celkem sedmkrát soudem trestána vesměs pro majetkové trestné činy a kromě toho se doznala, že již předtím odcizila v téže prodejně krabičku olejovek. Proto vzhledem k okolnostem případu a k osobě obviněné nebylo možno považovat její jednání za provinění.
Závěry okresního ani krajského soudu nejsou správné. Tak především je třeba poukázat na ustanovení § 3 odst. 1 tr. zák., podle kterého je trestným činem pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v tomto zákoně. Podle 2. odst. citovaného zákonného ustanovení není však trestným činem takový čin, jehož stupeň nebezpečnosti pro společnost je nepatrný, i když jinak vykazuje znaky…
