Input:

R 27/1967; Byt Garance

č. 27/1967 Sb. rozh.
Předpokladem pro správné rozhodnutí o návrhu podle § 184 písm. a) o. z. a zejména pro závěr, zda organizace potřebuje naléhavě byt pro jiného pracovníka, je objasnění otázky, zda místnost, kterou žalovaný užívá, je bytem ve smyslu § 62 zák. č. 41/1964 Sb.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 1966, 5 Cz 134/66.)
Žalobce navrhl, aby bylo zrušeno právo žalovaného užívat byt v budově železniční zastávky v Praze, sestávající z jedné místnosti a částečného příslušenství. K odůvodnění návrhu uvedl, že jde o služební byt, který potřebuje k ubytování jiného pracovníka, když žalovaný již u žalobce nepracuje.
Obvodní soud pro Prahu 4 zrušil právo žalovaného užívat byt v budově železniční zastávky v Praze, sestávající z jedné místnosti a částečného příslušenství, a žalovanému uložil, aby byt vyklidil a předal žalobci v patnáctidenní lhůtě od vykonatelnosti rozhodnutí ONV v Praze 4 o přidělení náhradního bytu nebo náhradního ubytování.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem, že uvedeným rozsudkem byl porušen zákon a tento rozsudek zrušil.
Z odůvodnění:
Z ustanovení § 128 odst. 1 o. s. ř. plyne povinnost soudu, aby se vždy dotázal na stanovisko národního výboru, jde-li o posouzení otázek, které se týkají hospodaření s byty.
Obvodní soud se řídil ustanovením § 128 odst. 1 o. s. ř. toliko potud, že požádal odbor bytového hospodářství ONV v Praze 4 o sdělení stanoviska k projednávané věci; nevyčkal však tohoto stanoviska (které došlo soudu dne 17. 5. 1966) a rozhodl o žalobě bez jeho znalosti.
Zejména neznalost stanoviska národního výboru způsobila, že obvodní soud rozhodoval o žalobě, aniž by byl náležitým způsobem zjistil okolnosti, jež byly pro rozhodnutí soudu významné. Ve svém vyjádření odbor bytového hospodářství ONV v Praze upozorňoval totiž obvodní soud na to, že podle