č. 23/1964 Sb. rozh., Garance
č. 23/1964 Sb. rozh.
Vzhledem k tomu, že spotřebované výživné se nevrací, nemůže si dlužník přeplacené částky při snížení výživného zúčtovat se zpětnou účinností na běžné výživné, a to ani z toho důvodu, že po určitou dobu (o školních prázdninách) měl dítě ve své výživě, případně že dítě bylo po určitou dobu v lázeňské léčbě.
(Rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze 14. června 1963, 5 Co 157/62)
Usnesením opatrovnického soudu ze dne 13. 6. 1961 bylo dlužníku s účinností od 1. 4. 1961 sníženo výživné na nezl. vym. vyřitele z částky 1.170 Kčs na částku 870 Kčs. Dlužník po obdržení usnesení si část přeplatku za měsíce duben a květen srazil z výživného za měsíc červen a zaslal místo 870 Kčs, jak byl podle exekučního titul povinen, jenom 580 Kčs. rozdíl 290 Kčs byl uplatňován exekučně.
Okresní soud v Příbrami vyhověl námitkám dlužníka.
Krajský soud v Praze rozhodnutí okresního soudu změnil tak, že námitkám dlužníka nevyhověl.
Odůvodnění:
Podle názoru krajského soudu je rozdíl mezi běžným výživným a přeplacenými částkami výživného po snížení výživného uplatněn v souladu s exekučním titulem a není tu důvodu prohlásit exekuci za nepřípustnou. Podle ustálené judikatury se spotřebované výživné nevrací a dlužník…
