R 16/1961 (tr.); Křivá výpověď. Nepravdivý znalecký posudek. Obžaloba. Vrácení věci prokurátorovi k došetření Garance

Okresní prokurátor v Brně podle žalobního návrhu stíhal obžalovanou pro trestný čin křivé výpovědi podle § 161 odst. 1 tr. zák. spáchaný tím, že "obžalovaná dne 7. ledna 1959 před lidovým soudem civilním v Brně v paternitním sporu jako svědkyně vědomě vypověděla nepravdu, když za otce své nezletilé dcery označila V. a když prohlásila, že s tímto souložila v červnu 1956".

Lidový soud trestní v Brně nemaje za bezpečně prokázáno, že údaj o tomto datu soulože byl nepravdivý, položil důraz na to, že svědecká výpověď, kterou obžalovaná učinila 7. ledna 1959 u lidového soudu civilního v Brně, je v rozporu s údaji, které učinila dne 23. 10. 1957 u lidového soudu v Mor. Budějovicích v opatrovnické věci její dcery a uznal ji vinnou trestným činem křivé výpovědi podle § 161 odst. 1 tr. zák., který spáchala tím, že jako svědkyně křivě vypovídala, pokud při výslechu u lidového soudu v Moravských Budějovicích dne 23. 10. 1957 uvedla, že s V. souložila poprvé v polovici dubna 1955 (správně 1956) a pak s ním souložila dvakráte a naposled 8. 5. 1955 (správně 1956), zatím co jako svědkyně ve sporu o zjištění otcovství proti V. u lidového soudu civilního v Brně uvedla, že poprvé mluvila s V. jednoho červnového dne 1956 a tehdy došlo mezi ní a V. poprvé a naposled k souloži". (Soud první stolice formuluje výrok o vině jako alternativní, ponechávaje nevyřešenou otázku, která z obou těchto výpovědí je v rozporu s objektivní pravdou a zakládá trestný čin křivé výpovědi podle § 161 tr. zák. resp. zda byl trestný čin žalovanou činností spáchán.)

Krajský soud v Brně podle § 275 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 a § 280 tr. ř. napadený rozsudek zrušil a věc vrátil prokurátoru k došetření.

Dne 28. 3. 1957 porodila obžalovaná mimo manželství dceru. Krátce po porodu a to dne 3. 5. 1957 se obžalovaná dostavila k lidovému soudu v Moravských Budějovicích, kde označila jako otce tohoto dítěte J. a uvedla, že se s ním seznámila na posvícení v Příštipu, kde téhož večera došlo mezi ní a J. k souloži a vícekráte s ním od té doby nesouložila. Dále udala, že před tím souložila někdy v květnu r. 1956 s V. a udala, že dítě nejevilo známky předčasného zrození. Totéž potvrdila též při výslechu jako svědkyně ve sporu o zjištění otcovství dne 19. 6. 1957. Vzhledem k tomu, že šetřením vyšlo najevo, že posvícenská zábava v Příštipu se konala dne 28. 8. 1956, došel soud na základě posudku lékařského k závěru, že J. nemůže být otcem tohoto dítěte, neboť by se muselo jednat o dítě nedonošené, narozené v 7. měsíci, což odporuje skutečnosti. Proto byla žaloba o uznání otcovství proti J. zamítnuta.

Po právoplatnosti shora uvedeného rozsudku dne 23. 10. 1957…