č. 12/1966 Sb. rozh., Garance
č. 12/1966 Sb. rozh.
K otázce zastoupení dědice spoludědicem při projednávání dědictví.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. listopadu 1965, 5 Cz 102/65.)
Zákonnými dědici zůstavitelky V. K., zemřelé dne 31. 8. 1964, byli pozůstalý manžel V. K. a pozůstalá dcera J. K. Státní notářství v Cheb vyrozumělo o dědickém právu ve smyslu ustanovení § 33 odst. 1 not. ř. pouze pozůstalého manžela V. K.; s ním také projednalo dědictví, když předložil plnou moc druhého dědice - pozůstalé dcery J. K.
V průběhu řízení navrhl manžel (současně v zastoupení dcery) ke schválení dohodu o vypořádání dědictví, podle níž měl převzít veškeré dědictví bez povinnosti cokoli vydat nebo vyplatit na dědický podíl dcery.
Státní notářství v Chebu tuto dohodu schválilo a potvrdilo podle ní nabytí dědictví pozůstalému manželovi.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu, že rozhodnutím státního notářství v Chebu byl porušen zákon a toto rozhodnutí zrušil.
Z odůvodnění:
Občanský zákoník vychází ze zásady zastupitelnosti k jednání (§ 22 a násl. o. z.); nedovoluje však, aby jiného zastupoval ten, kdo sám není způsobilý k právnímu úkonu, o který jde, ani ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného (§ 22 odst. 2 o. z.). Takové zastoupení by totiž - jak to výslovně zdůrazňuje důvodová zpráva k občanskému zákoníku - odporovalo pravidlům socialistického soužití.
Jednou z překážek zastoupení ve smyslu ustanovení § 22 odst. 2 o. z. je tedy rozpor mezi zájmy zástupce a zastoupeného. Se zřetelem ke znění zákona nebrání pochopitelně zastoupení již pouhá možnost rozporu mezi zájmy zástupce a zastoupeného, nýbrž jen existence takového rozporu; to plyne např. ze srovnání ustanovení § 22 odst. 2 o. z. ("jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného") s ustanovením § 37 odst. 2 zák. o rod. ("při nichž by mohlo dojít k střetu zájmů mezi rodiči a dětmi nebo mezi dětmi navzájem").
V této věci projednání dědictví zastupoval jednoho dědice ze zákona (pozůstalou dceru) druhý dědic ze zákona (pozůstalý manžel) a navrhl k vypořádání dědictví dohodu, podle níž měl jím zastoupený dědic vyjít z projednávání dědictví zcela naprázdno. Zastoupení jednoho dědice druhým dědicem není vždy vyloučeno, protože samotné…
