Input:

č. 10/1962 Sb. rozh. tr., Garance

č. 10/1962 Sb. rozh. tr.
Při uplatnění § 16 odst. 1 tr. zák. je třeba posoudit každý trestný čin zvlášť z uvedených hledisek, přihlédnout ke všem ostatním ustanovením, která mají vliv na trestnost činu a učinit závěr, zda posouzení činu podle celého souboru ustanovení nového trestního zákona bude pro obžalovaného v souzeném případě příznivější.
Podle § 16 odst. 1 tr. zák. je třeba u každého trestného činu zkoumat, zda posouzení podle nového práva bude pro obžalovaného příznivější.
V případě trestního stíhání pro závažný trestný čin se projednání provinění nebo přestupku před místním lidovým soudem nebo jiným orgánem jeví zpravidla nežádoucí, protože by nemohlo splnit výchovný účel. Lze proto použít analogie, ježto jde o použití ustanovení tr. řádu, a sice analogie § 223 odst. 2 (§ 177 odst. 2 písm. a) tr. ř. a zastavit trestní stíhání proto, že trest, k němuž může vést stíhání obžalovaného pro provinění nebo přestupek, je zcela bez významu vedle trestu, který pro trestný čin obžalovaného očekává.
(Rozhodnutí krajského soudu v Brně z 29. 1. 1962 - 3 To 30/62)
Okresní soud v Prostějově uznal obžalovaného rozsudkem ze dne 4. 1. 1962 vinným trestnými činy podvodu podle § 249 odst. 1 písm. a), pomluvy podle § 189 odst. 1, odst. 2 písm. b) a zanedbání povinné výživy podle § 210 odst. 2 tr. zák. z r. 1950, a dále tr. činem příživnictví podle § 203 tr. zák. a zprostil ho obžaloby pro trestné činy znásilnění podle § 238 odst. 1 a opilství podle § 187 odst. 1 tr. zák. z r. 1950.
Krajský soud v Brně k odvolání prokurátora a obžalovaného podle § 258 odst. 1 písm. b), d), odst. 2 písm. a) a § 259 odst. 3 tr. ř. zrušil napadený rozsudek ve výroku o vině ohledně tr. činů příživnictví podle § 203 tr. zák., pomluvy podle § 189 odst. 1, odst. 2 písm. b) a podvodu podle § 249 odst. 1 písm. a) tr. zák. z r. 1950, ve výroku o trestu a ve zprošťující části ohledně trestného činu opilství podle § 187 odst. 1 tr. zák. z r. 1950.
Za trestný čin zanedbání povinné výživy podle § 210 odst. 2 tr. zák. z r. 1950, ohledně něhož zůstal rozsudek ve výroku o vině beze změny, uloží obžalovanému nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 6 (šesti) měsíců. Podle § 226 písm. b) tr. ř. zprostil obžalovaného obžaloby, pro trestný čin podvodu podle § 249 odst. 1 písm. a) tr. zák. z r. 1950 spáchaný podle obžaloby tím, že obžalovaný vylákal v červnu nebo v červenci 1961 na M. 100,- Kčs, předstíraje, že jí opraví klidu od dveří a že jí peníze v brzké době vrátí, a dále pro trestný čin příživnictví podle § 188a tr. zák. z r. 1950, spáchaný podle obžaloby tím, že obžalovaný nebyl od února do srpna 1961 v řádném zaměstnání, nesnažil se opatřit si je, a prostředky k obživě si opatřoval příležitostnými pracemi, a tím, že se nechal živit rodiči a manželkou.
Podle § 257 písm. b), § 223 odst. 2, 3, § 177 odst. 2 písm. a) tr. ř. zastavil trestní stíhání pro skutky, které obžaloba posuzovala jako trestné činy pomluvy podle § 189 odst. 1, odst. 2 písm. b) a opilství podle § 187 odst. 1 tr. zák. z r. 1950.
Zprošťující výrok ohledně trestného činu znásilnění podle § 238 odst. 1 tr. zák. (1950) ponechal beze změny.
Z odůvodnění:
Trestná činnost, pro kterou byl obžalovaný postaven před soud, byla