7.2.4
Prokázání daňových výdajů poplatníkem dle ZDP a daňového řádu
Ing. Ivan Macháček
Podle znění § 24 odst. 1 ZDP se výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů za účelem zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené zákonem o daních z příjmů, zejména pak na základě ustanovení § 24 a 25 ZDP. V těchto výdajích nelze uplatnit výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích obdobích uplatněny ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
NahoruDůkazní povinnost daňového subjektu dle DŘ
Daňový řád (dále DŘ) se zabývá dokazováním v daňovém řízení v ustanovení § 92 DŘ. Prioritní je dokazování daňovým subjektem, kdy podle § 92 odst. 3 DŘ daňový subjekt prokazuje všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v daňovém tvrzení a dalších podáních. Pokud to vyžaduje průběh daňového řízení, je správce daně oprávněn vyzvat daňový subjekt k prokázání skutečností potřebných pro správné stanovení daně, a to za předpokladu, že potřebné informace nelze získat z vlastní úřední evidence.
NahoruÚčast třetích osob při dokazování
Daňový subjekt může v daňovém řízení navrhnout účast třetí osoby. V tomto případě je daňový subjekt povinen současně s návrhem účasti třetí osoby sdělit správci daně potřebné údaje o této třetí osobě a informaci o tom, které skutečnosti hodlá účastí této třetí osoby prokázat nebo vysvětlit, případně uvést jiný důvod účasti této třetí osoby. Třetími osobami se podle znění § 22 DŘ rozumějí osoby jiné než daňový subjekt, které mají práva a povinnosti při správě daní nebo jejichž práva a povinnosti jsou správou daní dotčena. Daňový řád přitom neuvádí výčet těchto třetích osob. Mezi nejčastější třetí osoby lze počítat svědky, znalce, odborné poradce či konzultanty.
NahoruDůkazní povinnost správce daně
Součástí daňového řízení je dokazování prováděné správcem daně. Vlastní důkazní řízení vede příslušný správce daně nebo jím dožádaný správce daně. Správce daně dbá, aby skutečnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně byly zjištěny co nejúplněji, a není v tom vázán jen návrhy daňových subjektů. Správce daně ve smyslu znění § 92 odst. 5 DŘ prokazuje:
-
oznámení vlastních písemností,
-
skutečnosti rozhodné pro užití právní domněnky nebo právní fikce,
-
skutečnosti vyvracející věrohodnost, průkaznost, správnost či úplnost povinných evidencí, účetních záznamů, jakož i jiných záznamů, listin a dalších důkazních prostředků uplatněných daňovým subjektem,
-
skutečnosti rozhodné pro posouzení skutečného obsahu právního úkonu nebo jiné skutečnosti,
-
skutečnosti rozhodné pro uplatnění následku za porušení povinnosti při správě daní,
-
skutečnosti rozhodné pro posouzení účelu právního jednání a jiných skutečností rozhodných pro správu daní, jejichž převažujícím účelem je získání daňové výhody v rozporu se smyslem a účelem daňového právního předpisu.
NahoruHodnocení důkazů správcem daně
Podle znění § 8 DŘ správce daně při dokazování hodnotí důkazy podle své úvahy. Správce daně posuzuje každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlíží ke všemu, co při správě daní vyšlo najevo. Správce daně dbá na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Správce daně vychází ze skutečného obsahu právního úkonu nebo jiné skutečnosti rozhodné pro správu daní.
NahoruVyhodnocení dokazování správcem daně
Správce daně po provedeném dokazování určí, které skutečnosti považuje za prokázané a které nikoliv a na základě kterých důkazních prostředků; o hodnocení důkazů sepíše úřední záznam, pokud se toto hodnocení neuvádí v jiné písemnosti založené ve spise.
NahoruSpecifikace důkazních prostředků
Důkazními prostředky se zabývá § 93 DŘ. Jako důkazních prostředků lze užít všech podkladů, jimiž lze zjistit skutečný stav věci a ověřit skutečnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně a které nejsou získány v rozporu s právním předpisem, a to i těch, které byly získány před zahájením řízení. Jde zejména o tvrzení daňového subjektu, listiny, znalecké posudky, svědecké výpovědi a ohledání věci.
Jako důkazní prostředky lze použít i veškeré podklady předané správci daně jinými orgány veřejné moci, které byly získány pro jimi vedená řízení, jakož i podklady převzaté z jiných daňových řízení nebo získané při správě daní jiných daňových subjektů.
Je-li podkladem protokol o svědecké výpovědi, správce daně na návrh daňového subjektu provede svědeckou výpověď v rámci daňového řízení o této daňové povinnosti. Správce daně…