4.38
Pravidla pro audit účetní závěrky
Ing. Michal Šindelář, Ph.D.
Název účetní jednotky:
Označení:
Číslo:
Zpracoval:
Kontroloval:
Platnost:
Závaznost:
Datum vydání:
Vydává:
Nahrazuje:
Doplňuje:
Počet stran:
Přílohy:
Struktura vnitřního předpisu o pravidlech pro audit účetní závěrky na:
1. Vymezení pojmu "audit účetní závěrky"
2. Kritéria pro audit účetní závěrky
3. Určení osob odpovědných za komunikaci s auditorem
1. Vymezení pojmu "audit účetní závěrky"
Povinným auditem se rozumí ověření účetní závěrky, zda podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví v souladu s právními předpisy a příslušným rámcem účetního výkaznictví, na jehož základě je účetní závěrka sestavena, pokud takové ověření vyžaduje jiný právní předpis (zákon o účetnictví nebo jiné právní předpisy) nebo přímo použitelný předpis Evropské unie.
Součástí auditu účetní závěrky je i ověření výroční zprávy (tu má auditovaná společnost povinnost sestavit). Ověřením výroční zprávy se rozumí ověření, zda údaje obsažené ve výroční zprávě, které popisují skutečnosti, jež jsou též předmětem zobrazení v účetní závěrce, jsou ve všech významných ohledech v souladu s příslušnou účetní závěrkou nebo konsolidovanou účetní závěrkou.
Auditorskou činnost může vykonávat pouze fyzická osoba nebo právnická osoba, které bylo Komorou auditorů České republiky vydáno rozhodnutí o oprávnění provádět auditorskou činnost.
2. Kritéria pro audit účetní závěrky
Kritéria pro audit účetní závěrky stanovuje primárně zákon o účetnictví (§ 20 ZoÚ). Nicméně i další zákony mohou přímo nařizovat povinnost auditu, např. § 17 odst. 9 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.
§ 20 ZoÚ, zákona o účetnictví stanoví:
Do 31. 12. 2025
Řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenou auditorem (auditora určí účetní jednotka způsobem stanoveným v zákoně upravujícím činnost auditorů):
-
Účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis.
-
Velké účetní jednotky (s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu).
-
Střední účetní jednotky.
-
Malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy podle občanského zákoníku a k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího (tj. za dvě období), překročily nebo již dosáhly alespoň jednu z uvedených hodnot:
- aktiva celkem – netto 40 000 000 Kč,
- roční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč,
- průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.
-
Ostatní malé účetní jednotky, pokud k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího (tj. za dvě období), překročily nebo již dosáhly alespoň dvě hodnoty ze tří výše uvedených.
Od 1. 1. 2026
Novela zákona o účetnictví stanovuje nové podmínky pro audit účetní závěrky od 1. 1. 2026 následovně:
Řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenou auditorem, kterého účetní jednotka určí způsobem stanoveným v zákoně upravujícím činnost auditorů, účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis, a dále:
Účetní jednotka zařazená do kategorie střední nebo velké má vždy povinnost auditu, to znamená, že do konce roku 2025 netestuje dvě období po sobě jdoucí (malé účetní jednotky testují kritéria – viz výše). Od 1. 1. 2026 nebudou povinně auditované malé účetní jednotky, což znamená, že se dále nebudou testovat kritéria a povinný audit bude definován pouze pro velké a střední účetní jednotky.
Definice kritérií:
- - aktiva celkem – netto – úhrn aktiv zjištěný z rozvahy;
- - roční úhrn čistého obratu – se pro účely účetnictví rozumí výše výnosů z prodeje…
