5.6.10.1
Parametrické změny metodiky rozúčtování nákladů
Ing. Jiří Skuhra, CSc.
Poslední, druhá novela vyhlášky č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům (první novela pod č. 376/2021 Sb., druhá novela č. 274/2023 Sb.), s účinností od ledna 2024, má údajně motivovat občany k větším úsporám tepla v centrálně vytápěných domech.
1. K dílčí parametrické změně dochází v posunu hodnoty spodní meze stanovené měrné úhrady za teplo k vytápění (nově −30 % od měrných nákladů na rozdíl od současných −20 %). Stanovená individuální měrná hodnota musí být nad touto mezí. Tím dochází k přípustné vyšší variabilitě zjištěných dat z dílčího měření, než tomu bylo doposud. Odhaduje se, že mezi přípustné hodnoty bude posunuto 12 % zjištění, která v porovnání s dřívější spodní mezí byla hodnocena jako nepřípustná. Posun dolní meze směrem níže od průměru zúčtovací jednotky by měl údajně podpořit význam dílčího měření a uspokojit ty, kdo tzv. více šetří. A současně nebyly akceptovány návrhy na zvýšení již nyní vysoko nastavené horní meze měrné spotřeby (o 200 % od průměrné hodnoty ZJ v Kč/m2). Díky tomu tak nedošlo k úpravě původně navrhované horní mezi (o +300 % od průměru), a tedy k dalšímu ohrožení energetické chudoby těch domácností, které kontinuálně musejí vytápět byt, např. rodiče s malými dětmi, nemocní, pracující v režimu home office, studenti či seniorské…
