Input:

Opatření obecné povahy a stavební zákon Archiv

1.2.2009, , Zdroj: Verlag Dashöfer

9.4.1 Opatření obecné povahy a stavební zákon

Prof. JUDr. Petr Průcha, CSc.

K úpravě režimu opatření obecné povahy ve stavebním zákoně

Důležité
Stávající stavební zákon1 přinesl, kromě řady významných změn v oblasti hmotného práva, také četnější změny v oblasti procedurální či procesní, přičemž za zvláště zřetelehodné je v tomto směru třeba nepochybně označit a považovat využití opatření obecné povahy podle správního řádu, jakožto v našich podmínkách relativně nově koncipované svébytné formy činnosti veřejné správy.

Připomeňme, že opatření obecné povahy a proceduru jeho přijímání, resp. vydávání, zavedl nynější správní řád,2 s účinností od 1. 1. 2006, s tím, že se jím rozumí takový závazný právní akt orgánu veřejné správy, který není ani právním předpisem, ani rozhodnutím.3 Z pohledu teorie správního práva se takto nabízí představa aktů tzv. smíšené povahy, které vykazují jak některé znaky individuálních správních aktů, tak i některé znaky normativních správních aktů. Zatímco individuální správní akty se týkají konkrétní věci a přicházejí v úvahu ve vztahu ke jmenovitě individualizovaným subjektům a normativní správní akty se týkají obecněji vymezovaných otázek ve vztahu k blíže neurčenému okruhu adresátů, potom tedy pro tzv. akty smíšené povahy platí, že schematicky vzato u nich budou předmětné znaky individuálních a normativních správních aktů přicházet variabilně v úvahu v podstatě "křížem“ ve vždy určité vzájemné kombinaci.

Správní řád přitom, pokud jde o možnost využívání této formy činnosti ve veřejné správě,4 odkazuje na zvláštní zákony a otevírá tak prostor, aby formu opatření obecné povahy tam, kde příslušná "rozhodnutí“ po materiální stránce povaze těchto forem činnosti veřejné správy odpovídají, předepisovaly právě zvláštní zákony.5

V naší odborné veřejnosti přitom není žádným tajemstvím, že inspirace k úpravě opatření obecné povahy ve správním řádu vycházela právě především z potřeb a představ diskutovaných při přípravě stávajícího stavebního zákona, a to jmenovitě ve spojení s procedurou a vydáváním územně plánovacích aktů, které znaky aktů smíšené povahy vždy nesly a nadále také nesou.6 Obdobně tomu bylo a i nadále je také v některých jiných oblastech a případech činnosti veřejné správy.

Legislativa
Prvním případem zvláštní zákonné úpravy opatření obecné povahy, po přijetí nynějšího správního řádu, byl zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, který se závazným opatřením obecné povahy počítá hned v několika situacích. Stávající stavební zákon je potom v pořadí druhým takovým zákonem.

Legislativa
Vlastní procedurální režim opatření obecné povahy je správním řádem upraven stručně a současně i poměrně obecně. Dané úpravě jsou výslovně věnovány čtyři paragrafy s tím, že se předpokládá obdobné využití části první správního řádu (předmět úpravy a základní zásady) a dále přiměřené využití části druhé správního řádu (obecná ustanovení o správním řízení). Za situace, kdy správní řád výslovně počítá s aplikací svých procedurálních pravidel k opatřením obecné povahy v případech, kdy vydat taková opatření ukládá7 zvláštní zákon, je třeba s ohledem na obecně subsidiární povahu správního řádu dovozovat, že tyto zvláštní zákony přitom mohou upravovat i příslušná procesní specifika. Touto cestou se vydal i stavební zákon, který tak u většiny vymezovaných opatření obecné povahy také činí.

Stavební zákon a opatření obecné povahy

Stavební zákon s formou opatření obecné povahy výslovně počítá pro:

  • - zásady územního rozvoje,
  • - územní plán,
  • - regulační plán,
  • - vymezení zastavěného území a 
  • - územní opatření,

jako nástroje územního plánování.8

Procedurální režim opatření obecné povahy je v podmínkách stavebního zákona blíže specifikován, pro jednotlivé skupiny případů také do určité míry diferencován, a současně se opírá i o subsidiární využitelnost obecné úpravy režimu opatření obecné povahy obsažené ve správním řádu.9 Procedura pořízení, projednání, jakož i schválení a vydání jednotlivých nástrojů územního plánování s formou opatření obecné povahy, je pro svoji značnou diferencovanost u každého z těchto případů upravena samostatně,10 nicméně i tak lze z dané úpravy dovodit, že stavební zákon vnímá nástroje územního plánování vydávané ve formě opatření obecné povahy jako vcelku kompaktní a také vzájemně související, soustavu aktů s řadou společných rysů.

Tak se lze, mj., ve stavebním zákoně setkat i s tím, že se v souvislosti se jmenovitými pravidly úpravy hovoří o "opatřeních obecné povahy vydávaných podle tohoto zákona“ jako celku. To je konkrétně případ prohlášení všech stanovisek dotčených orgánů za závazná, pokud jsou podkladem buď pro politiku územního rozvoje, nebo pro opatření obecné povahy vydávaná podle tohoto zákona (§ 4 odst. 2, písm. b/ stavebního zákona).

Řízení o opatření obecné povahy

Společným rysem (tentokráte již dovozovaným z konstrukce a obsahu právní úpravy) je dále i to, že stavební zákon vlastnímu řízení o jednotlivých nástrojích územního plánování, jakožto opatření obecné povahy, předřazuje více či méně obsažnou proceduru přípravy a posouzení předmětných návrhů. Řízením o opatření obecné povahy se tak nerozumí celý proces pořizování, projednávání, schvalování a vydávání předmětných nástrojů územního plánování, ale, a to v souladu s režimem úpravy ve správním řádu, jen v jistém smyslu až závěrečná fáze této jinak komplexní procedury, jmenovitě fáze řízení o návrzích upravených a posouzených v návaznosti na předchozí etapy celkové procedury.11

Režim doručování

Důležité
Stejně tak je třeba na tomto místě zdůraznit, že stavební zákon, společně pro všechny upravované skupiny případů opatření obecné povahy (ale tady nejen pro ně, nýbrž i pro jiné úkony či akty) stanoví oproti správnímu řádu odchylně některá pravidla režimu doručování. V obecné poloze stavební zákon, shodně jako správní řád, vychází z toho, že v řízení o opatření obecné povahy se písemnosti doručují veřejnou vyhláškou, avšak odchylně od správního řádu stanoví účinky doručení písemnosti, která se doručuje na více úředních deskách, a dále odchylně stanoví režim zveřejňování předmětných písemností způsobem, umožňujícím dálkový přístup. Zatímco podle správního řádu platí, že "jde-li o řízení, ve kterém se veřejnou vyhláškou doručuje ve správních obvodech několika obcí, správní orgán, který písemnost doručuje, ji nejpozději v den vyvěšení zašle též příslušným obecním úřadům, které jsou povinny písemnost bezodkladně vyvěsit na svých úředních deskách na dobu nejméně 15 dnů. Dnem vyvěšení je den vyvěšení na úřední desce správního orgánu, který písemnost doručuje.“ Podle stavebního zákona naopak platí, že "zveřejňuje-li se písemnost vyvěšením na více úředních deskách, považuje se za den vyvěšení den, ve kterém byla písemnost vyvěšena nejpozději.“ Dále podle správního řádu platí, že "pokud není vzhledem k rozsahu návrhu opatření obecné povahy, i samotného opatření obecné povahy, je možno jej zveřejnit na úřední desce v úplném znění, musí být na úřední desce uvedeno, o jaké opatření obecné povahy jde, koho zájmů se přímo dotýká a kde a v jaké lhůtě se lze s návrhem seznámit. Způsobem umožňujícím dálkový přístup však v takovém případě musí být zveřejněno úplné znění návrhu či vlastního opatření, a to včetně jeho odůvodnění,“ avšak podle stavebního zákona platí, že "pokud vzhledem k rozsahu písemnosti není možné nebo účelné vyvěsit na úřední desce a zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup celý její obsah, vyvěsí příslušný správní orgán na úřední desce a zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup pouze oznámení se základními údaji o jejím obsahu s uvedením, kdy a kde je možné do písemnosti nahlédnout.“12

Společnou pro všechna opatření obecné povahy vydávaná podle stavebního zákona, jen s některými dílčími diferencemi, je i úprava režimu jejich přezkoumání pro příp. rozpor s právními předpisy, avšak tato úprava již stojí vně stavebního zákona a je obsažena dílem ve správním řádu, a dílem v soudním řádu správním. Té však pro její větší obsažnost bude v tomto textu věnována pozornost samostatně až v návaznosti na provedení bližší charakteristiky vlastního režimu opatření obecné povahy, vydávaných podle stavebního zákona, jež bude dále prezentována u jejich jednotlivých případů (pro jejich zřetelnou vnitřní obsahovou diferencovanost, což ostatně vyjadřuje i zvolené formální uspořádání dané úpravy) ve shora uvedené struktuře a jí odpovídající posloupnosti.

Zásady územního rozvoje

Zásady územního rozvoje jsou, v porovnání se stavem podle předchozí právní úpravy, druhem územně plánovací dokumentace, který je pořizován namísto dřívějších územních plánů velkých územních celků.13 Zásady územního rozvoje se pořizují vždy pro celé území kraje.

Pořizování a projednávání zásad územního rozvoje přísluší krajským úřadům, schvalování a vydávání, zásad územního rozvoje potom přísluší na návrh krajského úřadu zastupitelstvu kraje14 formou opatření obecné povahy. Zastupitelstvo přitom zásady územního rozvoje, resp. dané opatření obecné povahy, jehož formou se zásady územního rozvoje vydávají, vydává v samostatné působnosti.

Legislativa
Podle předchozí úpravy se územní plány velkých územních celků schvalovaly zastupitelstvem kraje, měly závaznou a směrnou část, přičemž závaznou část zastupitelstvo vyhlašovalo obecně závaznou vyhláškou. S případnými změnami územních plánů velkých územních celků právní úprava nepočítá, přichází tak v úvahu pouze jejich přímé a úplné nahrazení zásadami územního rozvoje, a to již v jim odpovídající formě. Od nové formy vyhlašování této územně plánovací dokumentace,15 která se již nedělí na závaznou a směrnou část, se zejména očekává vyšší stupeň ochrany dotčených subjektivních práv.

Proces tvorby

Pořízení, projednání, schválení a vydání zásad územního rozvoje probíhá v několika etapách, přičemž vlastnímu řízení o zásadách územního rozvoje jako opatření obecné povahy předchází pořízení a schválení zadání,16 následné zpracování návrhu zásad a jeho projednání ve společném jednání pořizovatelského úřadu s dotčenými orgány, sousedními kraji a Ministerstvem pro místní rozvoj a poté ještě následuje samostatné posouzení návrhu zásad územního rozvoje17 Ministerstvem pro místní rozvoj.18

Řízení o návrhu

Teprve v návaznosti na posouzení návrhu zásad územního rozvoje Ministerstvem pro místní rozvoj následuje řízení o tomto návrhu, vedené jako řízení o opatření obecné povahy. Pro toto řízení je předepsáno veřejné projednání návrhu a řízení je zahajováno oznámením místa a času tohoto veřejného projednání, které krajský úřad doručuje veřejnou vyhláškou. Stavební zákon bližší režim oznámení veřejného projednání návrhu nestanoví, a proto platí obecný režim ze správního řádu, v jehož smyslu je třeba dobu a místo konání veřejného projednání oznámit na úřední desce pořizovatelského správního orgánu nejméně 15 dnů před tímto projednáním, přičemž oznámení o době a místu konání veřejného projednání návrhu zveřejní také na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se má opatření obecné povahy týkat. Tzn., že v daném případě návrhu zásad územního rozvoje, jakožto územně plánovacího dokumentu pro území kraje, je třeba návrh zveřejnit na úředních deskách obecních úřadů ve všech obcích vždy daného kraje. Z povahy věci se tady však patrně neuplatní pravidlo ze správního řádu, které stanoví, že pokud by v dané věci hrozilo nebezpečí z prodlení, může příslušný správní orgán tuto dobu zkrátit, přičemž pokud nestanoví zvláštní zákon jinak, nemůže být tato doba kratší než 5 dnů. Oznámení o době a místu konání veřejného projednání návrhu musí být zveřejněno taktéž způsobem umožňujícím dálkový přístup. Mimo to krajský úřad k veřejnému projednání návrhu zásad územního rozvoje přizve jednotlivě dotčené orgány, obce v řešeném území a sousední kraje, a to nejméně 30 dnů předem. Současně krajský úřad zajistí, aby po dobu 30 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky byl návrh zásad územního rozvoje vystaven k veřejnému nahlédnutí.

Námitky proti návrhu

Pro veřejné projednání návrhu zásad platí námitkové a připomínkové řízení. Námitky proti návrhu zásad územního rozvoje mohou podat pouze obce v řešeném území a obce sousedící s tímto územím a dále zástupce veřejnosti,19 a to nejpozději při veřejném projednání. Námitky musí být podány písemně, musí být odůvodněny a současně musí být uvedeno, k jakému území se námitky vztahují. Námitky jsou předmětem rozhodnutí, rozhoduje se o nich v rámci rozhodování o vydání zásad územního rozvoje jako opatření obecné povahy.

Připomínky k návrhu

Nejpozději při veřejném projednání návrhu zásad územního rozvoje může dále také každý uplatnit své připomínky.20 O připomínkách se nerozhoduje, nicméně uplatněné připomínky mají povahu podkladu pro opatření obecné povahy a správní orgán je povinen se jimi v tomto smyslu také zabývat a stejně tak se s nimi vypořádat v odůvodnění opatření obecné povahy.

Pro dotčené orgány při veřejném projednání návrhu zásad územního rozvoje platí, že na závěr veřejného projednání uplatňují svá závazná stanoviska k připomínkám a námitkám. Pro uplatnění námitek, připomínek a stanovisek platí zásada koncentrace, což znamená, že k později uplatněným námitkám, připomínkám a stanoviskům se nepřihlíží. Zákon stanoví, že dotčené obce a zástupce veřejnosti oprávněné k podání námitek musí být na tuto skutečnost upozorněny. Stejně tak platí, že ke stanoviskům, námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto při schválení politiky územního rozvoje, se při projednání návrhu zásad územního rozvoje již nepřihlíží.

Návrh rozhodnutí

Po vyhodnocení výsledků veřejného projednání návrhu zásad územního rozvoje krajský úřad zpracuje jednak návrh rozhodnutí o námitkách,21 a v případě potřeby zajistí úpravu návrhu zásad územního rozvoje v souladu se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů. Pokud by případně došlo k podstatné úpravě návrhu zásad územního rozvoje, je třeba znovu nechat návrh posoudit Ministerstvem pro místní rozvoj a opakovat veřejné projednání návrhu. Zákonná úprava počítá i s tím, že pokud by bylo třeba část návrhu zásad územního rozvoje zcela přepracovat, je možné tu část zásad, která splňuje zákonné požadavky na vydání zásad územního rozvoje, vydat samostatně.

Přezkoumání návrhu

Ještě předtím, než krajský úřad předloží zastupitelstvu kraje návrh na vydání zásad územního rozvoje ve formě opatření obecné povahy s příslušným odůvodněním, musí krajský úřad přezkoumat, zda je předmětný návrh pořízen a projednán v souladu se všemi zákonnými požadavky.22 Zastupitelstvu kraje je zákonnou úpravou uloženo, aby si také před vydáním zásad územního rozvoje samo ověřilo, zda předložený návrh není v rozporu se zákonnými požadavky, jimiž je soulad s politikou územního rozvoje, se stanovisky dotčených orgánů nebo s výsledkem řešení rozporu a se stanoviskem ministerstva. Pokud zastupitelstvo kraje žádný takový rozpor neshledá, může přistoupit k jeho schválení a k vlastnímu vydání zásad územního rozvoje. Zastupitelstvo kraje, jak bylo již výše poznamenáno, zásady územního rozvoje schvaluje a vydává ve formě opatření obecné povahy v působnosti samostatné. Vhledem k tomu, že samotné pořizování zásad územního rozvoje je naproti tomu výkonem přenesené působnosti kraje a zákon zastupitelstvu kraje do takto pořízeného návrhu neumožňuje nijak zasahovat, zastupitelstvo kraje nemůže předložený návrh zásad územního rozvoje upravovat či jej měnit. Předložený návrh může pouze schválit, nebo neschválit. Neschválit jej přitom může i tehdy, pokud by daný návrh zásad územního rozvoje nebyl v rozporu s politikou územního rozvoje, se stanovisky dotčených orgánů nebo s výsledkem řešení rozporu a se stanoviskem ministerstva, tedy s hledisky, podle kterých musí zastupitelstvo návrh podle zákona posuzovat. Důvodem takového neschválení by např. mohla být představa zastupitelstva o jiném alternativním řešení, které by taktéž nemuselo být v rozporu s požadovanými hledisky.

Odůvodnění

Opatření obecné povahy, jímž se vydávají zásady územního rozvoje, musí být odůvodněno a součástí tohoto odůvodnění musí být i rozhodnutí o uplatněných námitkách. Zásady územního rozvoje jako opatření obecné povahy míří na relativně určitý předmět úpravy a dopadají na blíže neurčený okruh adresátů a v tomto smyslu mají "hromadný“ či "skupinový“ efekt.

Nabývání právního účinku

Důležité
Právních účinků nabývají schválené zásady územního rozvoje jako opatření obecné povahy svým doručením. Zásady územního rozvoje se, obdobně jako jejich návrh, doručují veřejnou vyhláškou, a to jak na úřední desce příslušného kraje, resp. jeho krajského úřadu, tak na úředních deskách obecních úřadů ve všech obcích předmětného kraje daného kraje. Za den doručení se považuje patnáctý den po vyvěšení na úřední desce, na které byly zásady územního rozvoje vyvěšeny nejpozději. Současně musí být splněna podmínka doručení způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud by nebylo vzhledem k rozsahu zásad územního rozvoje možno zveřejnit je na úřední desce, či způsobem umožňujícím dálkový přístup v úplném znění, musí být na úřední desce, či způsobem umožňujícím dálkový přístup, uvedeno kde se s nimi lze seznámit.23

Vydané zásady územního rozvoje24 jsou závazné pro následné pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. To je jednak výrazem hierarchie či návaznosti uspořádání jednotlivých nástrojů územního plánování, a v případě závaznosti pro územní rozhodování dále výrazem pravidla, že vynutitelné povinnosti lze v návaznosti na opatření obecné povahy ve vztahu ke konkrétním osobám "prohlásit“ až příslušným realizačním rozhodnutím.

Politika územního rozvoje

S tím souvisí i zákonem stanovená povinnost kraje sledovat vždy aktuální stav politiky územního rozvoje a vždy uvést zásady územního rozvoje do souladu s následně schválenou politikou územního rozvoje či její aktualizací. Do té doby nelze rozhodovat a postupovat podle těch částí zásad územního rozvoje, které jsou v rozporu s následně schválenou politikou územního rozvoje.

Územní plán

Územní plán

Územní plán je nové označení pro druh územně plánovací dokumentace, který bude do budoucna pořizován namísto dřívějších územních plánů obcí.25 Územní plán26 má postavení územně plánovací dokumentace místního významu a pořizuje se a vydává se vždy pro celé území obce, dále pro celé území hlavního města Prahy, popřípadě pro celé území vojenského újezdu. V podmínkách hlavního města Prahy přitom platí, že územní plán může být pořízen a vydán také pro vymezenou část území hlavního města Prahy.

Pořizování a projednávání územních plánů přísluší úřadům územního plánování (obecní úřady obcí s rozšířenou působností) nebo pořizovatelským obecním úřadům, které zajistil splnění předepsaných kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti, schvalování a  vydávání územního plánu potom přísluší na návrh pořizovatele zastupitelstvu obce,27 pro niž byl vždy předmětný územní plán pořizován,28 a to formou opatření obecné povahy. Zastupitelstvo přitom územní plán, resp. dané opatření obecné povahy, jehož formou se územní plán vydává, vydává v samostatné působnosti.

Legislativa
Podle předchozí úpravy se územní plány obcí schvalovaly zastupitelstvem obce, měly závaznou a směrnou část, přičemž závaznou část zastupitelstvo vyhlašovalo obecně závaznou vyhláškou. Od nové formy vyhlašování této územně plánovací dokumentace,29 která se již nedělí na závaznou a směrnou část, se zejména očekává vyšší stupeň ochrany dotčených, a to zejména vlastnických práv k příslušným nemovitostem. V této souvislosti je třeba poznamenat, že podle aktuálního znění stávajícího stavebního zákona se obecně závazné vyhlášky, jimiž byla vymezena závazná část územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, územního plánu obce nebo regulačního plánu, pro účely tohoto zákona považují za opatření obecné povahy. Současně platí, že ustanovení § 174 odst. 2 správního řádu se nepoužije.30

Proces tvorby územního plánu

Procedura pořízení, projednání, schválení a vydání územního plánu je ještě o něco více strukturovanější než obdobná procedura u zásad územního rozvoje. Nejprve přichází v úvahu rozhodnutí zastupitelstva obce, pro niž má být územní plán pořizován, o pořízení územního plánu, následuje pořízení, projednání a schválení zadání územního plánu,31 podle požadavku zadání návazně může, ale také nemusí, navazovat zpracování a projednání konceptu územního plánu,32 které vyúsťuje ve schválení pokynů pro zpracování návrhu územního plánu, poté je zpracováván a projednáván vlastní návrh územního plánu ve společném jednání úřadu územního plánování s obcí, pro niž je územní plán pořizován, dále s dotčenými orgány, sousedními obcemi a krajským úřadem, a poté ještě následuje samostatné posouzení návrhu krajským úřadem.3334

Řízení o územním plánu

Teprve poté začíná řízení o územním plánu jako opatření obecné povahy s tím, že se o upraveném a posouzeném návrhu koná veřejné projednání. Řízení je zahajováno oznámením místa a času tohoto veřejného projednání, které pořizovatel doručuje veřejnou vyhláškou. Stavební zákon bližší režim oznámení veřejného projednání návrhu35 nestanoví, a proto platí obecný režim ze správního řádu, v jehož smyslu je třeba dobu a místo konání veřejného projednání oznámit na úřední desce pořizovatelského správního orgánu nejméně 15 dnů před tímto projednáním, přičemž oznámení o době a místě konání veřejného projednání návrhu zveřejní také na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se má opatření obecné povahy týkat. Tzn., že v daném případě návrhu územního plánu, jakožto územně plánovacího dokumentu pro území vždy jmenovité obce, je třeba návrh zveřejnit, vedle úřední desky pořizovatele (je-li orgánem obce odlišné od obce, pro niž se územní plán pořizuje) na úřední desce obce, pro niž je územní plán pořizován. Z povahy věci se tady však patrně také neuplatní pravidlo ze správního řádu, které stanoví, že pokud by v dané věci hrozilo nebezpečí z prodlení, může příslušný správní orgán tuto dobu zkrátit, přičemž pokud nestanoví zvláštní zákon jinak, nemůže být tato doba kratší než 5 dnů. Oznámení o době a místě konání veřejného projednání návrhu musí být zveřejněno taktéž způsobem umožňujícím dálkový přístup. Mimoto pořizovatel k veřejnému projednání návrhu územního plánu přizve jednotlivě obec, pro kterou je územní plán pořizován, dotčené orgány a sousední obce, a to nejméně 30 dnů předem. Současně pořizovatel zajistí, aby po dobu 30 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky byl návrh územního plánu vystaven k veřejnému nahlédnutí, a to u pořizovatele a dále také v obci, pro kterou se územní plán pořizuje.

Námitkové a připomínkové řízení

Pro veřejné projednání návrhu územního plánu platí námitkové a připomínkové řízení. Námitky proti návrhu územního plánu mohou podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch a zástupce veřejnosti,36 a to nejpozději při veřejném projednání. Námitky musí být uplatněny písemně, musí být odůvodněny a současně musí být uvedeny údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva a vymezeno území dotčené námitkou. Námitky jsou předmětem rozhodnutí, rozhoduje se o nich v rámci rozhodování o vydání územního plánu jako opatření obecné povahy.

Nejpozději při veřejném projednání návrhu územního plánu může dále také každý uplatnit své připomínky.37 O připomínkách se nerozhoduje, nicméně uplatněné připomínky mají povahu podkladu pro opatření obecné povahy a správní orgán je povinen se jimi v tomto smyslu také zabývat a stejně tak se s nimi vypořádat v odůvodnění opatření obecné povahy.

Pro dotčené orgány při veřejném projednání návrhu územního plánu platí, že na závěr veřejného projednání uplatňují svá závazná stanoviska k připomínkám a námitkám. Pro uplatnění námitek, připomínek a stanovisek platí zásada koncentrace, což znamená, že k později uplatněným námitkám, připomínkám a stanoviskům se nepřihlíží. Zákon stanoví, že vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch a zástupce veřejnosti jako dotčené osoby oprávněné k podání námitek musí být na tuto skutečnost upozorněny. Stejně tak platí, že k námitkám, připomínkám a stanoviskům ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto při schválení politiky územního rozvoje, se při vydání zásad územního rozvoje již nepřihlíží.

Úprava návrhu zásad územního rozvoje

Po vyhodnocení výsledků veřejného projednání návrhu územního plánu pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem zpracuje jednak návrh rozhodnutí o námitkách k návrhu územního plánu (tam, kde předcházelo zpracování konceptu, připraví také návrh rozhodnutí o námitkách k tomuto konceptu) a v případě potřeby zajistí úpravu návrhu zásad územního rozvoje v souladu se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů. Pokud by případně došlo k podstatné úpravě návrhu územního plánu, je třeba znovu nechat návrh posoudit krajským úřadem a opakovat veřejné projednání návrhu. Zákonná úprava počítá i s tím, že pokud by bylo třeba návrh územního plánu zcela přepracovat, zpracuje pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem pokyny pro zpracování návrhu územního plánu a předloží je ke schválení zastupitelstvu obce, pro kterou je územní plán pořizován.

Návrh na vydání územního plánu

Ještě předtím než pořizovatel předloží zastupitelstvu obce, pro niž je územní plán pořizován, návrh na vydání územního plánu s příslušným odůvodněním, musí pořizovatel přezkoumat, zda je předmětný návrh pořízen a projednán v souladu se všemi zákonnými