Obce a občanský zákoník Archiv

1.5 Obce a občanský zákoník

Mgr. Jan Břeň

Zásadní změny v oblasti soukromého práva, které budou mít dopad i na obce, nastanou od 1. ledna 2014, kdy nabývá účinnosti nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jen NOZ), který nahradí nejen stávající občanský zákoník z roku 1964 (zákon č. 40/1964 Sb.), ale rovněž i několik dalších soukromoprávních předpisů [například zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor; zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů); zákon č. 94/1963 Sb., o rodině; zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů; zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, atd.].

Hlavní cíle nového občanského zákoníku

Mezi hlavní cíle NOZ náleží především zdůrazňování svobody a odpovědnosti jednotlivce a dále co možná největší integrace soukromoprávních institutů v jednom kodexu.

První cíl rekodifikace občanského zákoníku, tj. kladení důrazu na svobodu a odpovědnost jednotlivce, se projevuje ve větší míře při použití dispozitivních norem, tj. takových, kdy jednotlivci si mohou své právní poměry upravit svobodněji než v případě dnešních, mnohdy zbytečně používaných norem kogentních, které nemohou smluvní strany pod sankcí neplatnosti překročit. NOZ tedy sleduje omezení vlivu státních zásahů do autonomie vůle smluvních stran, přičemž státní ingerence se má omezit jen na ty nejnutnější případy ochrany slabšího subjektu v soukromoprávním vztahu.

V případě druhého cíle se integrace soukromoprávních institutů v jednom kodexu projevuje ve spojení několika dříve samostatných právních úprav v jeden celek. Tato integrace se logicky projevuje ve značném rozšíření NOZ oproti dosavadnímu stavu.

Struktura nového občanského zákoníku

NOZ je velmi rozsáhlý, obsahuje celkem 3081 paragrafů, které jsou rozděleny do pěti částí, jež se dále člení na oddíly a pododdíly.

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník	§ 1 - 3081
ČÁST PRVNÍ OBECNÁ ČÁST	§ 1 - 654
HLAVA I: PŘEDMĚT ÚPRAVY A JEJÍ ZÁKLADNÍ ZÁSADY	§ 1 - 14
HLAVA II: OSOBY	§ 15 - 435
HLAVA III: ZASTOUPENÍ	§ 436 - 488
HLAVA IV: VĚCI A JEJICH ROZDĚLENÍ	§ 489 - 544
HLAVA V: PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI	§ 545 - 654
ČÁST DRUHÁ RODINNÉ PRÁVO	§ 655 - 975
HLAVA I: MANŽELSTVÍ	§ 655 - 770
HLAVA II: PŘÍBUZENSTVÍ A ŠVAGROVSTVÍ	§ 771 - 927
HLAVA III: PORUČENSTVÍ A JINÉ FORMY PÉČE O DÍTĚ	§ 928 - 975
ČÁST TŘETÍ ABSOLUTNÍ MAJETKOVÁ PRÁVA	§ 976 - 1720
HLAVA I: VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ	§ 976 - 978
HLAVA II: VĚCNÁ PRÁVA	§ 979 - 1474
HLAVA III: DĚDICKÉ PRÁVO	§ 1475 - 1720
ČÁST ČTVRTÁ RELATIVNÍ MAJETKOVÁ PRÁVA	§ 1721 - 3014
HLAVA I: VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ O ZÁVAZCÍCH	§ 1721 - 2054
HLAVA II: ZÁVAZKY Z PRÁVNÍCH JEDNÁNÍ	§ 2055 - 2893
HLAVA III: ZÁVAZKY Z DELIKTŮ	§ 2894 - 2990
HLAVA IV: ZÁVAZKY Z JINÝCH PRÁVNÍCH DŮVODŮ	§ 2991 - 3014
ČÁST PÁTÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ	§ 3015 - 3081
HLAVA I: USTANOVENÍ SPOLEČNÁ	§ 3015 - 3027
HLAVA II: USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ	§ 3028 - 3081

Obec jako právnická osoba

Na právním postavení obce jako právnické osoby veřejného práva (veřejnoprávní korporace) se účinností NOZ nic zásadního nemění. I nadále totiž zůstává základním právním předpisem upravujícím postavení obce zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

Z § 20 odst. 2 NOZ vyplývá, že právnické osoby veřejného práva podléhají zákonům, podle nichž byly zřízeny; přičemž ustanovení občanského zákoníku se použijí jen tehdy, slučuje-li se to s právní povahou těchto osob. Nově je tedy stanoveno podpůrné (subsidiární) použití občanského zákoníku i na právnické osoby veřejného práva (tedy i na obce), ale pouze v takových případech, které nejsou výslovně upraveny ve zvláštních zákonech, podle nichž byly příslušné právnické osoby veřejného práva zřízeny (v případě obcí se to týká zákona o obcích).

Obec zakládající právnické osoby

Podle § 84 odst. 2 písm. e) obecního zřízení je zastupitelstvu obce vyhrazeno rozhodovat o založení nebo zrušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy a rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách.

V souladu s § 23 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, může obec ve své pravomoci k plnění svých úkolů, zejména k hospodářskému využívání svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností:

• zřizovat vlastní organizační složky jako svá zařízení bez právní subjektivity,

• zřizovat příspěvkové organizace jako právnické osoby, které zpravidla při své činnosti nevytvářejí zisk,

• zakládat obchodní společnosti, a to akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným,

• zřizovat školské právnické osoby podle zvláštního právního předpisu [viz zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)],

• zřizovat veřejné výzkumné instituce podle zvláštního zákona (viz zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích).

Zákon č. 250/2000 Sb. se sice dále zmiňuje o možnosti obce zakládat obecně prospěšné společnosti podle zvláštního zákona, nicméně je třeba upozornit, že zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, bude od 1. ledna 2014 zrušen právě novým občanským zákoníkem. Místo obecně prospěšných společností však obec bude moci zakládat tzv. ústavy (§ 402-418 NOZ), které mají propojenu osobní i majetkovou složku. Vedle ústavů rozlišuje NOZ i další typy právnických osob, kterými jsou korporace (§ 210-302 NOZ, jsou to typicky spolky a obchodní společnosti, tvořené členy nebo společníky, tedy mají osobní složkou; corpus = tělo) a fundace (§ 303-401 NOZ, jsou to nadace či nadační fondy, jejichž základ – fundus – tvoří majetek určený k určitému účelu).

V souvislosti s akciovými společnostmi a společnostmi s ručením omezeným, které mohou obce v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb. zakládat, je třeba uvést související zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), který nabývá účinnosti ve stejný okamžik jako NOZ, tj. dnem 1. ledna 2014. Zákon o obchodních korporacích bude upravovat – místo zrušeného obchodního zákoníku – mj. i právní postavení kapitálových společností, kterými jsou ve smyslu tohoto zákona společnost s ručením omezeným a akciová společnost. V přechodných ustanoveních zákon o obchodních korporacích mj. stanoví, že ujednání společenských smluv, která jsou v rozporu s donucujícími ustanoveními tohoto zákona, se ruší dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. 1. ledna 2014), a dále, žeobchodní korporace do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. do 30. června 2014) přizpůsobí listiny úpravě tohoto zákona a doručí je do sbírky listin. Neučiní-li tak, rejstříkový soud je k tomu vyzve a ve výzvě stanoví dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti; uplyne-li dodatečná lhůta marně, soud na návrh rejstříkového soudu nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci (viz § 777 odst. 1 a 2 zákona o obchodních korporacích).

Obec a její majetek

Zřejmě nejvýznamnější změnou, kterou přináší NOZ v oblasti majetkových práv, je návrat k jedné ze základních zásad římského práva, a to k zásadě superficies solo cedit (povrch ustupuje půdě), která je zakotvena v § 506 odst. 1 NOZ, podle něhož platí, že součástí pozemku jsou prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen "stavba") s výjimkou staveb…