Nález 91/2009 SbNU, sv.53, K povinnosti obecných soudů vycházet při interpretaci smluvních ustanovení ze skutečné vůle smluvních stran Garance
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 53, nález č. 91
II. ÚS 571/06
K povinnosti obecných soudů vycházet při interpretaci smluvních ustanovení ze skutečné vůle smluvních stran
Porušením čl. 1 Ústavy a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je formalistický přístup obecných soudů při interpretaci obsahu dohod mezi účastníky bez zjišťování skutečné vůle účastníků těchto dohod a bez zohlednění konkrétních okolností, za nichž byly dohody uzavřeny a poté realizovány.
Nález
Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma - ze dne 21.dubna 2009 sp. zn. II. ÚS 571/06 ve věci ústavní stížnosti a) J. D. a b) Ja. D. proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 17. 5. 2006 č.j. 30 Co 170/2006-196 a rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 30. 9. 2005 č. j. 14 C 249/2004-142, jimiž byla zamítnuta žaloba stěžovatelů o stanovení povinnosti žalovaného uzavřít se stěžovateli nájemní smlouvu a o zaplacení smluvní pokuty, za účasti Krajského soudu v Praze a Okresního soudu v Kladně jako účastníků řízení a V. M. jako vedlejšího účastníka řízení.
Výrok
Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 17. 5. 2006 č. j. 30 Co 170/2006-196 a rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne 30. 9. 2005 č. j. 14 C 249/2004-142 se zrušují.
Odůvodnění
Včas podanou ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 23. 8. 2006, která splňuje formální náležitosti stanovené zákonem č.182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví uvedených rozsudků Krajského soudu v Praze a Okresního soudu v Kladně. Tvrdí, že jimi byla porušena jejich základní práva garantovaná čl. 90 a čl. 96 odst. 1 Ústavy a čl. 1, čl. 3 odst. 3, čl. 11 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Současně navrhují odložit vykonatelnost napadených rozhodnutí.
Ze spisu Okresního soudu v Kladně sp. zn. 14 C 249/2004, který si Ústavní soud vyžádal, bylo zjištěno následující:
Okresní soud v Kladně zamítl rozsudkem ze dne 30. 9. 2005 č. j. 14 C 249/2004-142 žalobu stěžovatelů o stanovení povinnosti žalovaného (dále též „vedlejší účastník“) uzavřít se stěžovateli smlouvu o nájmu nemovitostí (pozemku parc. č. 158 v k. ú. Miletice u Velvar, obec Černuc, zapsaného na LV č. 116 u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, pracoviště Kladno), specifikovanou ve výroku I. rozsudku, a žalobu o zaplacení smluvní pokuty ve výši 500 000 Kč. Rozhodl též o nákladech řízení. Vyšel ze zjištění, že stěžovatelé jsou podílovými spoluvlastníky pozemků parc. č. 157 a 158, a to každý v rozsahu jedné ideální poloviny. Dne 18. 11. 1997 účastníci řízení uzavřeli dvě smlouvy; jedna byla uzavřena mezi stěžovatelem a) a žalovaným a druhá mezi stěžovatelem b) a žalovaným. Obě jsou označeny jako „dohoda o uzavření budoucí nájemní smlouvy“ a obě mají shodný obsah. V každé z nich vždy ten ze stěžovatelů, který byl účastníkem smlouvy, vystupoval jako výlučný vlastník pozemků. Účastníci se smlouvou zavázali nejpozději do 60 dnů před započetím…
