5.4.6 Místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace
Mgr. Jan Břeň
V pořadí šestým typem místního poplatku, který obec může zavést formou obecně závazné vyhlášky, je z hlediska aktuální systematiky zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o místních poplatcích"), místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace.
Tento místní poplatek plní pouze fiskální (rozpočtovou) funkci, neboť se jedná o příjem do rozpočtu obce, který má obci (alespoň částečně) kompenzovat její vynaložené náklady na vybudování zpoplatňované infrastruktury (tj. stavby vodovodu nebo kanalizace), kterými se ostatně rovněž zhodnocuje majetek (stavební pozemek) ve vlastnictví příslušné fyzické či právnické osoby. Naopak uplatnění regulační funkce zde v zásadě nepřipadá v úvahu, neboť případné zavedení tohoto místního poplatku je pouze důsledkem toho, že stavební pozemek byl zhodnocen příslušnou infrastrukturou.
Z historie místního poplatku
Místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace byl zaveden do stávající soustavy místních poplatků až v souvislosti se sedmou novelou zákona o místních poplatcích, kterou byl zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), s účinností ode dne 1. ledna 2002.
Tento místní poplatek byl od svého zavedení dosud dvakrát novelizován, když zejména jeho první novela (zákon č. 170/2017 Sb.) doplnila důležité pravidlo o tom, kdy (v jakém nejzazším období) obec může vydat příslušnou obecně závaznou vyhlášku, kterou se zavádí popisovaný místní poplatek.
Druhá novela uvedeného místního poplatku (zákon č. 278/2019 Sb.) reagovala na právní úpravu ve stavebním zákoně [viz zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů], který zakotvil institut kolaudačního souhlasu, přičemž nabytí jeho právních účinků ve vztahu ke stavbě vodovodu nebo kanalizace může mít vliv na případné zavedení daného místního poplatku.
Předmět místního poplatku
Předmětem místního poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace je ve smyslu § 10c odst. 1 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na – obcí vybudovanou – stavbu vodovodu nebo kanalizace.
Vybrané základní pojmy
Z uvedeného předmětu místního poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace vyplývají příslušné pojmy, které tento místní poplatek charakterizují.
Podle § 2 odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích je vodovod provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování. Vodovod je vodním dílem.
V souladu s § 2 odst. 2 zákona o vodovodech a kanalizacích je kanalizace provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace. Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně, jedná se o jednotnou kanalizaci a srážkové vody se vtokem do této kanalizace přímo, nebo přípojkou stávají odpadními vodami. Odvádí-li se odpadní voda samostatně a srážková voda také samostatně, jedná se o oddílnou kanalizaci. Kanalizace je vodním dílem.
Stavebním pozemkem se podle § 2 odst. 1 písm. b) SZ rozumí pozemek, jeho část nebo soubor pozemků, vymezený a určený k umístění stavby územním rozhodnutím, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje, anebo regulačním plánem.
Nový stavební zákon s účinností ode dne 1. ledna 2024 (zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů) v § 12 písm. b)stavebním pozemkem rozumí pozemek, jeho část nebo soubor pozemků vymezený a určený k zastavění [zastavěným stavebním pozemkem se rozumí pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením tvořící souvislý funkční a prostorový celek se stavbami majícími určující funkci v tomto souvislém celku – viz § 12 písm. c) nového stavebního zákona].
Pro účely místního poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace je potřebné zmínit rovněž § 9 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů, podle jehož odstavce 2 se stavební pozemky pro účely oceňování člení na
a) nezastavěné pozemky,
- evidované v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěné plochy a nádvoří,
- evidované v katastru nemovitostí v jednotlivých druzích pozemků, které byly vydaným rozhodnutím o povolení záměru, územním rozhodnutím, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje, regulačním plánem, veřejnoprávní smlouvou nahrazující územní rozhodnutí nebo územním souhlasem určeny k zastavění,
- evidované v katastru nemovitostí v druhu pozemku zahrady nebo ostatní plochy, v jednotném funkčním celku. Jednotným funkčním celkem se rozumějí pozemky v druhu pozemku zahrady nebo ostatní plochy, které souvisle navazují na pozemek evidovaný v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří se stavbou, se společným účelem jejich využití. V jednotném funkčním celku může být i více pozemků druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří,
- evidované v katastru nemovitostí s právem stavby,
b) zastavěné pozemky,
- evidované v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěné plochy a nádvoří,
- evidované v katastru nemovitostí v druhu pozemku ostatní plochy, které jsou již zastavěny,
c) plochy pozemků skutečně zastavěné stavbami bez ohledu na evidovaný stav v katastru nemovitostí.
Stavebním pozemkem pro účely oceňování není pozemek, který je zastavěný jen podzemním nebo nadzemním vedením včetně jejich příslušenství, podzemními stavbami, které nedosahují úrovně terénu, podzemními částmi a příslušenstvím staveb pro dopravu a vodní hospodářství netvořícími součást pozemních staveb. Stavebním pozemkem pro účely oceňování není též pozemek zastavěný stavbami bez základů, studnami, ploty, opěrnými zdmi, pomníky, sochami apod. (viz § 9 odst. 4 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku).
Na základě § 9 odst. 5 zákona o oceňování majetku platí, že pro účely oceňování se pozemek posuzuje podle stavu uvedeného v katastru nemovitostí. Při nesouladu mezi stavem uvedeným v katastru nemovitostí a skutečným stavem se vychází při oceňování ze skutečného stavu.
Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích v § 10c odst. 1 ve vymezení předmětného místního poplatku stanoví, že se má jednat o takovou stavbu vodovodu nebo kanalizace, která je vybudována obcí. Stavbou "vybudovanou obcí" pro účely popisovaného místního poplatku bude nejen stav, kdy sama obec bude v pozici stavebníka provádějícího stavbu, ale i případ, kdy obec bude investorem či objednatelem stavby vodovodu nebo kanalizace, a to s odkazem na § 2 odst. 2 písm. c) SZ, podle kterého se stavebníkem rozumí osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, jakož i její právní nástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti; stavebníkem se rozumí též investor a objednatel stavby [v novém stavebním zákoně v písm. a) § 14 zákona č. 283/2021 Sb. se stavebníkem rozumí osoba, která pro sebe žádá vydání povolení záměru nebo odstranění stavby, zařízení nebo terénní úpravy, a dále osoba, která provádí nebo odstraňuje stavbu, zařízení nebo terénní úpravu, pokud nejde o stavebního podnikatele jednajícího v rámci své podnikatelské činnosti].
Poplatník a plátce místního poplatku
Podle § 10c odst. 1 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích místní poplatek platí vlastník stavebního pozemku zhodnoceného možností připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace po nabytí účinnosti zákona o vodovodech a kanalizacích (tj. po dni 1. ledna 2002). Má-li k tomuto stavebnímu pozemku vlastnické právo více subjektů, jsou povinny platit místní poplatek společně a nerozdílně [pro poplatníky v takovém případě platí zásada solidárnosti, na což reaguje ustanovení § 30 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, podle kterého platí, že pokud vzniká více daňovým (poplatkovým) subjektům společná daňová (poplatková) povinnost, jsou povinny si zvolit společného zmocněnce; pokud tak neučiní ani na výzvu správce daně (místního poplatku), ustanoví jim správce daně (místního poplatku) společného zástupce].
Pro účely vzniku poplatkové povinnosti u popisovaného místního poplatku není přitom rozhodné, zda vlastník stavebního pozemku fakticky využije možnosti se připojit na stavbu vodovodu nebo kanalizace, který vybudovala obec. K samotnému zhodnocení stavebního pozemku totiž dochází už samotnou skutečností, že obec vytvořila vhodné podmínky umožňující faktické připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace.
Místní poplatek se platí obci, na jejímž území se nachází předmětný stavební pozemek (§ 10c odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích).
Osvobození od místního poplatku
Vzhledem k tomu, že zákon o místních poplatcích neobsahuje žádné ustanovení o osvobození od místního poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace, je na obci, která tento místní poplatek zavedla, aby zvážila, které okruhy osob od jeho platby případně osvobodí [viz § 14 odst. 3 písm. a) zákona o místních poplatcích]. Na případná osvobození od daného místního poplatku tedy není nárok ze zákona, ale pouze jen v případech, kdy obec příslušné osvobození zakotví v obecně závazné vyhlášce.
Obec však v obecně závazné vyhlášce musí osvobodit takové poplatníky, kteří se již v minulosti finančně podíleli na zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace (např. peněžitým darem, nebo adekvátně zvýšenou kupní cenou za stavební pozemek). Pokud tedy takové osoby obci poskytly adekvátní finanční plnění v podobě příslušné soukromoprávní platby, nemůže (respektive nesmí) obec ze stejného důvodu v téže věci zároveň požadovat i platbu veřejnoprávní povahy (tj. platbu popisovaného místního poplatku). Uvedený názor lze opřít o závěr Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 20. října 2022, č. j. 1 Afs 432/2020-74 ["Obecně závazná vyhláška obce přijatá podle § 10c odst. 3 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, jež ukládá povinnost uhradit místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku i vlastníkům, kteří za totéž již v minulosti obci zaplatili v rámci soukromoprávního vztahu (prostřednictvím zvýšení kupní ceny při prodeji pozemku), je v rozporu s ústavním principem rovnosti podle čl. 1 Listiny základních práv…
