5.4.5
Místní poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst
Mgr. Jan Břeň
Z hlediska stávající systematiky zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o místních poplatcích"), je pátým typem místního poplatku, který obec může zavést formou obecně závazné vyhlášky, místní poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst.
Vedle fiskální (rozpočtové) funkce (je to příjem do rozpočtu obce) může být smyslem zavedení tohoto místního poplatku rovněž regulace počtu motorových vozidel ve vybraných místech a částech obce (např. historicky cenných či památkově chráněných).
NahoruZ historie místního poplatku
Místní poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst je jedním ze čtyř místních poplatků (vedle místního poplatku ze psů; za užívání veřejného prostranství; ze vstupného), které jsou nepřetržitě součástí soustavy místních poplatků již od nabytí účinnosti zákona o místních poplatcích, tj. od 1. ledna 1991. V tomto smyslu lze tedy považovat zmiňovaný místní poplatek za téměř již "tradiční" typ místního poplatku na našem území (byť zavedeného "až" od roku 1991).
S popisovaným místním poplatkem v minulosti souvisela možnost zavést obdobný poplatek za vjezd a setrvání motorovými vozidly na území národního parku, který byl do 31. května 2017 upraven v § 24 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 349/2009 Sb. (tento typ poplatku, který mohl být zaveden pouze na území národního parku, byl bez náhrady zrušen novelou zákona č. 123/2017 Sb.). Podle citovaného ustanovení za vjezd a setrvání motorovými vozidly na území národního parku mohl orgán ochrany přírody (orgánem ochrany přírody jsou například obecní úřady) vybírat poplatek (tento poplatek neplatili např. trvale bydlící nebo fyzické osoby vlastnící rekreační objekty na území národního parku). Z tehdejšího znění § 24 odst. 5 zákona č. 114/1992 Sb. vyplývalo, že pokud orgán ochrany přírody realizoval svoji pravomoc stanovit poplatek podle tohoto zákona, potom nebylo v těchto místech zároveň možné vybírat poplatek podle zákona o místních poplatcích (tj. místní poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst).
NahoruPředmět místního poplatku
Předmětem místního poplatku za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst je ve smyslu § 10 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích vydání povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst (obcí), do kterých je jinak vjezd zakázán příslušnou dopravní značkou.
Název popisovaného místního poplatku je však do jisté míry matoucí, a to konkrétně ve slovech "částí měst". Uvedený dovětek jakoby snad naznačoval, že tento místní poplatek lze zavést pouze v těch obcích, které jsou městy, což samozřejmě pravda není. Místní poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst lze zavést nejen ve městech, ale i v jakýchkoliv jiných obcích. Toto tvrzení vychází z rovnoprávného právního postavení všech obcí vyplývajícího z Ústavy České republiky. Místní poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst může tedy zavést nejen město, ale i "běžná" obec, městys, statutární město (a pochopitelně i hlavní město Praha, které má postavení jak obce, tak i samosprávného kraje). Z pohledu zpřesnění názvu popisovaného místního poplatku by tedy bylo na místě, aby z jeho názvu byl buď dovětek "částí měst" vypuštěn, anebo aby byl nahrazen slovy "částí obcí".
Pojem "část obce" vymezuje § 27 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), podle něhož část obce je evidenční jednotka vytvářená budovami s čísly popisnými a čísly evidenčními přidělenými v jedné číselné řadě, která leží v jednom souvislém území. Názvy částí obce jsou zpravidla převzaty z názvu zaniklých obcí, osad nebo z názvů historicky vzniklých území, na nichž se tyto části obce nacházejí.
NahoruVybrané místo
Pojem "vybrané místo" vymezil Ústavní soud v nálezu ze dne 11. července 2001, sp. zn. Pl. ÚS 23/2000, ve kterém konstatuje, že "Jakkoli zákon "vybrané místo" nedefinuje, gramatický a věcný výklad tohoto pojmu, podle přesvědčení Ústavního soudu, průjezd motorového vozidla po mostě, který je součástí pozemní komunikace, a jako takový slouží sjízdnosti pozemní komunikace a v tomto smyslu je její součástí, která (průjezdem po ní) je určena k obvyklému způsobu užívání komunikace, (obecné užívání) ze zmíněných znaků vylučuje. Proto také most přes řeku, navazující v obou směrech na pozemní komunikaci, nelze pokládat za "vybrané místo" ve smyslu zákona [písm. f) § 1 zákona č. 565/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů)]; takovým místem je totiž třeba rozumět ucelenější, zpravidla osídlenou lokalitu, kterou s vnějším světem (okolím) komunikace jako dopravní cesta spojuje (sr. § 2 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, "k vjezdu do vybraných míst").". Ústavní soud v tomto nálezu považoval zavedení místního poplatku v části obce, ke které vedla pozemní komunikace přes nově postavený most v dané obci, za skryté mýtné, což však právní úprava neumožňuje.
V jiném nálezu ze dne 24. dubna 2012, sp. zn. Pl. ÚS 12/11, Ústavní soud dále rozvedl pojem "vybrané místo", když uvedl, že "Ze znění uvedeného ustanovení nelze dovodit, že by obce byly oprávněny "vybraným místem" označit libovolné místo, tedy i úsek místní komunikace a pouhou spojnici mezi dvěma územími obcí. I přes to, že se, jak tvrdí starosta obce Lukovany, jedná o místo užívané k vycházkám a rekreaci, chybí zde aspekt osídlení, resp. historicky cenné či jinak památkově nebo urbanisticky významné území, nebo jeho část, příp. významný krajinotvorný prvek. Charakter "vybraného místa", v režimu písm. f) § 1 a § 10 zákona č. 565/1990 Sb. zákona o místních poplatcích, tak není naplněn. Opačný závěr a výklad by se dostal do rozporu s účelem těchto ustanovení, tj. umožnění regulace provozu motorových vozidel v historicky cenných či jinak památkově nebo urbanisticky významných částech (viz výše, bod 5 a 6 nálezu) a zároveň by v obdobných případech, kdy by bylo obcím umožněno zpoplatnit jakýkoliv libovolný úsek (nijak neodpovídající výše naznačeným kritériím) veřejně přístupné účelové komunikace na svém území, zabraňoval, až znemožňoval řádný výkon státní správy na úseku silniční dopravy a silničního hospodářství ve věcech pozemních komunikací, a to primárně k újmě jejich uživatelů.".
NahoruMotorové vozidlo
Dalším pojmem, který se týká místního poplatku za povolení k…
