Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 886 Garance

1.12.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.2.2.3.3.12.7
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 886

Mgr. Pavla Krejčí

[Podíl dítěte na chodu rodinné domácnosti]

Rodiče a dítě jsou si povinni pomocí, podporou a ohledem na svou důstojnost (§ 883). Výrazem této povinnosti ze strany dítěte je komentované ustanovení upravující tzv. koadjutorium, tedy povinnost dítěte podílet se za zákonem stanovených podmínek na chodu rodinné domácnosti.

Povinnost dítěte podílet se na péči o rodinnou domácnost je třeba odlišovat od vyživovací povinnosti dětí vůči rodičům podle § 915 v návaznosti na § 910. U vyživovací povinnosti se jedná o osobní právo rodiče, kdy výživné je čerpáno pro jeho osobní potřeby; rozdílné jsou i předpoklady vzniku práva na výživné. V případě koadjuktoria se dítě podílí na chodu domácnosti, v níž samo bydlí a čerpá z ní výhody.

Pojem rodinné domácnosti není zákonem blíže definován. Ve své podstatě budou tvořit rodinnou domácnost minimálně dvě osoby v případě, kdy je bude vzájemně vázat určité citové pouto (budou se cítit osobami blízkými), zároveň budou trvale spolužít v jednom obydlí a společně hospodařit. Rodinnou domácnost pak s těmito osobami mohou tvořit i osoby další; většinou děti, může se však jednat i o prarodiče a další osoby. „Takto pojatá domácnost reprezentuje organizovanou hospodářskou jednotku, pro niž je, tvoří-li ji více lidí, typická dělba práce.”1

Povinnost dítěte podílet se na péči o chod domácnosti

Dítě je povinno podílet se na péči o chod rodinné domácnosti, pokud jsou splněny kumulativně následující podmínky:

  1. dítě žije s rodiči nebo některým z nich v této rodinné domácnosti – pokud dítě v rodinné domácnosti rodiče/rodičů trvale nežije, nemusí se podílet na péči o chod domácnosti. K tomu dochází zejména tehdy, pokud rodiče/rodiče nemají dítě v trvalé péči (dítě je svěřeno do péče druhého z rodičů, je mu nařízena ústavní výchova, nachází se ve vězení apod.),
  2. je-li o dítě řádně pečováno – „dítě svým podílem na péči oplácí rodičům to, že se o ně řádně starají. Pokud se tak ale neděje, dítě je zanedbané nebo odkázané samo na sebe, nelze po něm spravedlivě žádat, aby v domácnosti pomáhalo”,2
  3. dítě není schopno se samo živit ve smyslu § 911 – spolu s vyživovací povinností rodičů k dítěti zaniká i povinnost dítěte podílet se na chodu domácnosti. „Je potřeba poukázat na skutečnost, že i samotné zajištění bydlení, tzn. umožnění dítěti sdílet s rodiči domácnost, je považováno za plnění vyživovací povinnosti.”3 Z tohoto důvodu se komentované ustanovení uplatní nejenom na nezletilé dítě, ale i na dítě zletilé, které sdílí s rodiči společnou domácnost. Podmínkou ovšem je, že je právo bydlení dítěti poskytováno z důvodu, že není schopno se samo živit. „Pod pojmem živit se nelze spatřovat jenom možnost vlastními silami nabývat prostředky nutné k obživě, ale je tam nutno zahrnout i potřebu bydlení. Pokud i tato složka péče rodičů o děti nemůže být kryta jinak, jsou rodiče povinni poskytovat bydlení i zletilým dětem.” (Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 12. 2009, sp. zn. 26 Cdo 257/2008) Pokud bude dítě schopno se samo živit a zajišťovat si bydlení, a přesto společnou domácnost s rodiči sdílí, je třeba dovodit povinnost přispívat na chod rodinné domácnosti z titulu dohody s rodiči nebo z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991),
  4. dítě je schopno péče o domácnost – zde bude záležet na věku a na zdravotním stavu dítěte, do jaké míry bude schopno se na chodu domácnosti podílet, popřípadě na tom, zda má příjem.

Forma pomocí

Dítě se podílí na chodu rodinné domácnosti dvěma formami pomoci:

a) vlastní prací – konkrétní rozsah pomoci dítěte bude odvislý od možností a schopností dítěte; tedy od jeho věku, zdravotního stavu, mentálních schopností. Důležité budou taktéž odůvodněné potřeby ostatních členů rodinné domácnosti, jakož i ostatní okolnosti týkající se fungování domácnosti. „Vyžadování pomoci zásadně přesahující rámec schopností dítěte, ohrožující jeho zdraví a jeho všestranný vývoj by bylo možné posuzovat v krajním případě i jako zneužívání rodičovské odpovědnosti.”4

b) vlastním příjmem – finanční prostředky na chod domácnosti bude dítě poskytovat v případech, kdy má vlastní příjem. Vlastní příjem může dítě získat vlastní prací nebo mu může plynout z výnosu jeho majetku. Zde budou moci rodiče použít na chod domácnosti i výnosy z majetku nezletilého dítěte, a to za použití pravidel podle § 900 odst. 1. V zásadě není pro rodinu ani pro samotné dítě žádoucí stav, aby v případě, že je vlastníkem rozsáhlého majetku, který nese výnos (např. z dědictví), si samo žilo nadstandardně a nepřispívalo na chod domácnosti. Ustanovení § 900 odst. 1 dále počítá s případným příspěvkem na výživné rodičů a nezletilých sourozenců dítěte, které s ním žijí ve společné domácnosti. Tato dvě plnění je třeba rozlišovat, přičemž příspěvek na výživu je osobním plněním vůči jednotlivým osobám, kde bude záležet na konkrétních potřebách těchto jednotlivých osob. Jiným osobám