Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 804 Garance

 Nahoru[Zákaz osvojení mezi blízkými příbuznými]

Podobně jako v případě § 803 se úprava NOZ do jisté míry vrátila ke standardní úpravě platné u nás do přelomu 40. a 50. let, neboť totalitní rodinněprávní předpisy podobné ustanovení až do konce roku 2013 neobsahovaly a otázka vyloučení osvojení mezi blízkými příbuznými byla ponechána doktríně a judikatuře.

Ustanovení navazuje na větu druhou § 1 odst. 5 zákona č. 56/1928 Sb., o osvojení, podle něhož platilo, že "nikdo nemůže osvojiti vlastního manžela, sourozence a příbuzné v přímém pokolení". Zcela vyloučeno je tedy u nás osvojení v přímé linii, zejména tedy platí, že prarodič nemůže osvojit své vnouče. Jde-li o linii pobočnou, platí zákaz osvojení pouze mezi sourozenci, a to i polorodými. V dalších stupních příbuzenství v pobočné linii zákaz již neplatí. Zejména je tedy možné poměrně běžné a standardní osvojení v širší rodině, typicky osvojení neteře (synovce) tetou (strýcem).

Významná je věta druhá, reagující na pokrok v reprodukční medicíně. Podle § 775 je matkou dítěte žena, která dítě porodila. V souvislosti s náhradním mateřstvím a zákazem osvojení mezi blízkými příbuznými by uvedené pravidlo mohlo vést k neřešitelným situacím. K větě druhé komentovaného ustanovení dodává proto důvodová zpráva: "Výjimka ve větě druhé se vztahuje na případ náhradního mateřství, při němž se dítě narodí ženě, která není jeho biologickou matkou. Nadále však bude platit stará římská zásada, že matkou dítěte je žena, která dítě porodila. Fyziologické předpoklady pro výkon asistované reprodukce upravuje zákon [č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních…