Zapomněl(a) jste své osobní heslo? Neznáte své přístupové údaje?
Získejte přístup k tomuto placenému dokumentu zdarma.
Informace najdete pod ukázkou textu.
JUDr. Monika Schön, Ph.D.
Ustanovení § 735 upravuje zvláštní situaci, kdy manželé zamýšlejí dosáhnout tzv. smluveného ("nesporného") rozvodu podle ustanovení § 757, a z toho důvodu uzavřeli dohodu o úpravě majetkových poměrů, bydlení a popřípadě výživného pro dobu po rozvodu manželství [srov. ustanovení § 757 odst. 1 písm. c)].
Jelikož zákonodárce preferuje smírné řešení konfliktů (a to též ve fázi již probíhajícího soudního řízení, srov. též ustanovení § 99 odst. 1 OSŘ), preferuje též – v situaci, kdy se osobní vztah manželů rozpadl – dohodu manželů o majetkových poměrech pro dobu po rozvodu manželství a dohodu o úpravě poměrů k jejich nezletilému dítěti [srov. ustanovení § 757 odst. 1 písm. b), podle něhož nestačí k úpravě poměrů k dítěti autoritativní rozhodnutí soudu, ale je nutné dosažení dohody rodičů, jež je soudem schválena]. Pouze pro případ dohody manželů o těchto skutečnostech může být manželství rozvedeno tzv. smluveným rozvodem podle ustanovení § 757 odst. 1, tj. bez zjišťování příčin rozvratu.
Dohoda manželů o úpravě majetkových poměrů pro dobu po rozvodu vyžaduje písemnou formu s úředně ověřenými podpisy (srov. ustanovení § 757 odst. 2).
Protože tyto dohody jsou uzavírány v době, kdy manželství je rozvráceno do té míry, že manželé hodlají dosáhnout jeho rozvodu, lze předpokládat, že v té době spolu již nežijí (v tom smyslu, že spolu netvoří manželské či rodinné společenství, srov. ustanovení § 758); ostatně podmínkou tzv. smluveného rozvodu je mj. to, že manželé spolu ke dni zahájení řízení o rozvod manželství déle než šest měsíců nežijí.
Z tohoto předpokladu vychází zákonodárce v ustanovení § 735, kdy hovoří o době odděleného hospodaření manželů.
Zásadním problémem při uzavírání dohody o vypořádání společného jmění manželů pro případ tzv. smluveného rozvodu je okolnost, že si manželé ujednávají vypořádání společného jmění, které dosud nezaniklo a které zanikne teprve právní moci rozsudku o rozvod manželství. Tato dohoda samozřejmě nabyde účinnosti pouze v případě, že manželství skutečně rozvedeno bude (účinnosti nabyde okamžikem rozvodu, tj. právní mocí rozsudku o rozvodu manželství), nicméně zůstává mj. problém, jaký bude osud jmění nabytého v mezidobí mezi uzavřením dohody a její účinností. Právě tuto otázku se pak (zřejmě) snaží upravit komentované ustanovení.
Dohoda manželů o majetkových poměrech do rozvodu manželství
V souladu s celkovou koncepcí občanského zákoníku (preference vlastní úpravy soukromých záležitostí jednotlivcem před státem vnucenou vůlí) zákonodárce jako první předpokládá, že i pro dobu mezi uzavřením a nabytí účinnosti dohody o vypořádání společného jmění (tj. právní mocí rozsudku o rozvodu manželství podle ustanovení § 757) si manželé majetkové poměry upraví smluvně [srov. dikci "Neuzavřou-li spolu manželé (...) dohodu o uspořádání (...)].
Má se tu jednat o dohodu o majetkovém režimu v období mezi uzavřením dohody podle ustanovení § 757 odst. 1 písm. c) a její účinností, nikoli o dohodu o vypořádání v tomto práva a zavazovat se..."), tedy zřejmě dohodu modifikující zákonný režim manželského majetkového společenství.
Zákon předpokládá, že tato dohoda bude součástí dohody o úpravě majetkových poměrů pro dobu po rozvodu manželství podle ustanovení § 757 odst. 1 písm. c), pro niž vyžaduje pouze písemnou formu s úředně ověřenými podpisy (srov. ustanovení § 757 odst. 2). Naopak pro smluvní modifikaci zákonného režimu manželského majetkového společenství vyžaduje formu veřejné listiny (srov. ustanovení § 716 odst. 2).
Méně jasné je, co zákonodárce zamýšlel podmíněností této dohody tím, že manželství bude rozvedeno (srov. dikci "v níž pod podmínkou, že manželství bude rozvedeno...").
Není jasné, zda tato dohoda manželů má nabýt účinnosti právní mocí rozsudku o rozvodu manželství, či zda nabývá účinnosti okamžitě a naopak jí pozbývá v případě, že manželství rozvedeno nebude, ani není zřejmé, jaké má taková dohoda mít – s ohledem na svou podmíněnost a s ohledem na požadavek právní jistoty – účinky vůči třetím osobám. Důvodová zpráva1 ani publikace hlavní zpracovatelky této části návrhu občanského zákoníku2 v tomto směru žádné vysvětlení ani upřesnění nepodávají.
Zákonná úprava
Teprve pro případ, že dohodu manželé neuzavřou, stanoví zákon, že "pro dobu odděleného hospodaření" platí ustanovení o společném jmění "přiměřeně", ledaže "tento zákon stanoví jinak".
Doba odděleného hospodaření
Ač ustanovení § 735 hovoří o době odděleného hospodaření, ve skutečnosti se podle našeho názoru jedná o dobu od okamžiku uzavření dohody o vypořádání společného jmění manželů pro případ rozvodu manželství, nikoli od okamžiku zrušení manželského (rodinného) společenství ve smyslu ustanovení § 758, které mu zpravidla bude předcházet, neboť jednou z podmínek tzv. smluveného rozvodu podle ustanovení § 757 je, že manželé spolu ke dni zahájení řízení déle než šest měsíců nežijí [srov. ustanovení § 757 odst. 1 písm. a)].
Právě uvedené dovozujeme jednak z dikce ustanovení § 735, který používá budoucí čas (srov. "...jak budou v době…
